Tři týdny ... možná méně... ☺ Make Love, Not War!

indigopixies.com
Ahojte všichni ☺
Může se zdát, že své blogování tak trochu zanedbávám. Chci říct, ono se vám to nezdá, zanedbávám jej v posledních dnech tak nějak přirozeně, protože v mé hlavě s přibližujícím se termínem není pro blogování a fitness absolutně žádné místo ☺ Abych pravdu řekla, v hlavě mám jen a jen miminko, které se každým dnem může rozhodnout přijít na svět. Neustále kontroluji seznam věcí do porodnice a tašku, zda mám opravdu všechno zabaleno (jsem si jistá, že beztak něco nakonec zapomenu), přemýšlím a vymýšlíme taktiky a postupy, které nastanou s hlídáním synka, pokud mne "to" chytne v noci, jak podnikneme co nejhladším způsobem přesun do porodnice, přemýšlím, zda všechno, co jsem chtěla zařídit, mám doopravdy zařízené, kolují mi v hlavě myšlenky, jak to tady ti chlapi po tři nebo čtyři noci zvládnou sami (tedy spíše, jak to ta moje drahá polovička zvládne v roli matky a "otce" zároveň ☺).

Určitě mě budete chápat, když vám řeknu, že nemám náladu ani na focení, ani na psaní článků, ani na překlady, ani vůbec na nic... Během následujících cca 20 dní se má miminko narodit, máme se stěhovat, bude toho najednou hrozně moc a já začínám podvědomě panikařit, jak se to všechno zvládne. A zda se to zvládne tak, jak si představuji, protože já jsem typický příklad člověka, co má rád určitý plán, podle kterého se všechno odvíjí, ale tohle bude naprosto v režii náhod a dalších okolností a to mě určitým způsobem zneklidňuje, i když se podvědomě neskutečně těším, ať už to všechno konečně vypukne a věci se dají do pohybu a já se jim mohu přizpůsobit. A hlavně, už fakticky moc se těším na ten malý uzlíček, který budu držet v náručí. 


V pondělí jsme se zajeli podívat do krnovské porodnice, byli jsme tam asi dvě a půl hodiny na exkurzi a musím říct, že jsem nikdy nebyla víc natěšená a už jsem si v hlavě vytvářela své vlastní scénáře, jak by mi tam mohla přímo v místě dění rupnout voda a že už by si mě tam nechali :D Až tak skvělý pocit z této porodnice mám. Asi hodinu jsme si povídali všichni rodičové s hlavní sestrou, která byla neskutečně milá a srandovní. Pak jsme se šli podívat na různé druhy pokojů, na novorozenecké oddělení, kde zrovna byly tři miminka a já s přítelem obdivovala jejich malilinkaté nožičky ☺ A jestli si myslíte, že víte, co to je malilinkaté, tak si je představte ještě menší :D Úplně jsem zapomněla, jak jsou ta malá miminka ve skutečnosti totálně prťavá a drobná. Navštívili jsme také přímo porodní sál, který mne neskutečně ohromil, když si vzpomenu, jak jsem před skoro devíti lety rodila na "moderní" Bulovce v Praze, a to bylo opravdu tehdy moderní, zde jsem si připadala jak v naprosto jiném světě. Fakt luxus. 

Navíc jsem ani neměla před návštěvou této porodnice tušení, v jaké oblíbenosti je po celé republice a patří k těm nejlepším v zemi vůbec. To mi udělalo ještě větší radost, protože nemusíme nikam daleko cestovat, máme ji asi 20 minut autem. Na exkurzi se nás přitom sešlo právě strašlivě moc těch mimo region - z Ostravy, z Brna, z Vysočiny, dokonce i z Prahy. 

Co se mi na exkurzi líbilo asi nejvíc, tak to byli tatínkové ☺ Věřili byste, že měli víc otázek než maminky? No, vážně!!! Neustále se ptali a drželi své partnerky za ruku a nejčastěji za bříška, byl to tak okouzlující pohled, že jsem se na chvíli přistihla, jak jsem se zasnila a užívala si to -> MAKE LOVE, NOT WAR!!! ☺

S tímto se s vámi rozloučím, blogu se teď už dost pravděpodobně až do porodu věnovat nebudu tak, jak byste očekávali, ale snad chápete ☺ A pokud ne, tak mi to stejně šlachy netrhá :D 


A tohle si beru na CD do porodnice, posloucháme to již teď, tak ať miminko ví, že na světě je krásně ☺

Vy zatím cvičte, starejte se pěkně o sebe, já si vás zase přijdu zkontrolovat, až mi to bude "myslet" tak, jak má :D A kdoví, třeba už dnes to všechno propukne... nebo zítra... nebo pozítří.... ☺

Odpočítávání: 4 týdny do příchodu miminka

Jsem momentálně ve 36. týdnů těhotenství, takže mě čeká poslední 4 týdny příprav a těšení se na ten malý uzlíček, který v sobě nosím ☺ a zrovna ode dneška už je to jen 31 dní ☺ Končíme 9. lunární měsíc ☺

Co se tento týden děje s miminkem
• miminko váží již 2750 g a měří asi 47 cm
• přibere ještě asi 1 kilo 
• začalo se usmívat a mračit
• miminko už má omezený pohyb, nemá moc místa
• je dokázáno, že miminko rádo poslouchá písničky, hlas matky přímo zbožňuje více než jakýkoli jiný
• na konci tohoto týdne je miminko považováno za plně donošené
• pokud ani do teď není hlavičkou dolů, je dost pravděpodobné, že už se samo nepřetočí
• miminko je schopno každý den schopno spolknout a ledvinami přefiltrovat až 400 ml plodové vody

Co se tento týden děje s maminkou
• pod kůží maminka může cítit obrysy loktů a nožiček, miminko už má velmi málo místa (včera jsem nahmatala nožičku ☺)
• porodní cesty se začínají připravovat na porod
• maminka často pociťuje silné a častější kontrakce (ano, někdy i několikrát za den)
• miminko klesá hlouběji do pánve, mamince se tak lépe dýchá (snad se taky dočkám ☺)
• pokud je miminko velmi nízko, je tlak na rodidla opravdu nepříjemný a velký (hmmm, užívám si to)
• mamince vyhovují menší porce jídla, jelikož velkou část místa v bříšku zabírá právě miminko
• děložní hrdlo se zkracuje

 
29. týden versus 36. týden - miminko ohromně vyrostlo 

Nárůst váhy: momentálně mám o 13 kg více než na počátku ☺, čili stejně jako minulý týden

Symptomy: hladinu železa jsme dohnali, testy dopadly dobře ☺ nic až tak zásadně mě nebolí, tedy, chci říct, nic nového mě nebolí :D na každodenní bolesti v pánvi a na stydké kosti jsem si nejspíš zvykla, bolí to jak čert, musím opravdu jen minimálně chodit, jinak mám pocit, že mě táhne nějaké závaží směrem k zemi. Maličká je už těžká, velká a celkově to na mém těle jde znát a já se těším, až se prdelka narodí a mým kostem se uleví.

Pohyby: tomu se ani už nedá říct pohyby, ale spíše strkanice a zkoušení, kolik místa ještě v bříšku máme :D jsem schopna si přes kůži nahmatat její lokty a zrovna teď mi vysílá kopačky pod pravé žebro, jau :D

Chutě: chutě pro tento týden žádné nebyly, příjde mi, že baštím tak nějak všechno, jen méně. Velké porce mi nedělají dobře, protože mám evidentně v bříšku méně místa a strašlivě to pak tlačí, když to přeženu, jako bych měla prasknout a to doslova ☺ Takže baštím třeba i hodinu, pomalu, a častěji a méně ☺

Spánek: čerpám energii jak se dá ☺ ale jde to špatně. V noci se často budím, protože se budí miminko a ty kopance a vrtění vás prostě probudí a vy se přetáčíte neustále doprava a doleva a nedokážete najít tu nejvhodnější polohu. No, ne že by nějaká byla :D Ale víte jak, věříte a nevzdáváte to a hledáte a hledáte :D

Strie: Přítel si mě včera prohlížel a řekl: "Ty pořád nemáš žádné strie! Je to možný?" Jo, a to ani bříško nemažu ☺ Ale myslím, že to je tím, že už tam jednou byly a bříško jsem také měla podstatně větší než teď, i když si i tak připadám jako chodící sud.

Po čem se mi stýská: po nebolavých kostech a po vstávání z postele stylem "normální člověk" a ne stylem "bacha, zvedá se slon"!!! :D

Zajímavosti týdne: zajímavost asi bude ta, že se pojedem podívat v pondělí do krnovské porodnice, kam na onen den D míříme ☺ Už se tam moc těším, až si to prohlédneme s přítelem, aby věděl, kam jet a neztratil se tam :D je to tam dost velké :D

Náladovost: mám hrozné nutkání se furt jen tulit. Přítel by dělal mnohem raději nemravnosti :D A tak mu asi lezu na nervy, ale ráda slyším, že si jen povzdechne a t-r-p-ě-l-i-v-ě čeká :D 

Nové věci pro miminko: Pro miminko až tak ne, i když taky, byla jsem v lékárně dokoupit nějaké poslední věci pro mimčo jako líh na pupíček a bepanthen, také jsem koupila pár dalších věcí, no, nechala jsem tam strašlivě moc peněz, nevím, proč to pro ty miminka stojí tak moc :( Tedy vím, ale nechápu. Mám už přichystané další věci do porodnice, chybí mi už opravdu jen asi 5 věcí ze 30, mám nový župánek do porodnice (růžový, hehe :D).

Tatínek: neměla bych ho moc chválit, ale jelikož si tohle nečte, tak mu to do hlavy nestoupne ☺ Je prostě skvělý, trpělivý, hodný, masíruje mi chodidla, záda, pomáhá mi z vany, někdo tu velrybu z té vody musí zvednout :D a pořád se stará, jak mi je, zda někde netrajdám, když nesmím a už se moc těší na malou. Je sranda, když vám partner ukazuje, jak bude své miminko chovat, ještě větší sranda, když to ukazuje na psovi, kterému u toho lítaj uši vzduchem :D

Příště už 37. týden ☺ 

Z mého stolu (18): 14 nových fotek

Podle dnešního příspěvku pochopíte, že já sjem přesně ten typ, co neustále točí jedny a ty samé věci dokola ☺ Přesně tak, jak se píše v tomto článku. Až mi je trapné to pořád fotit a dokonce jsem během posledních pár týdnů nějaké focení vzdala, protože jsem si říkala, že to už mám na blogu snad 100x ☺ Nicméně, mám své oblíbené kombinace, vyhovují mi a nehodlám na nich (prozatím) nic měnit. 

A pak taky jsem vám chtěla vyfotit, že nejím pořád jen a jen zdravě a občas si dám i něco na zoubek ☺ Chtěla jsem vyfotit kynuté knedlíky s borůvkami, které jsem měla zrovna včera, ale přítel byl doma a já před ním moc nefotím, tak nějak se před ním cítím trapně :D Tak vám to aspoň říkám, ať víte, že nejsem od rána večera, 7 dní v týdnu, pouze a jen v zajetí zdravé stravy ☺ Ale právě naopak, jím zdravě, abych si čas od času mohla i takové věci bez výčitek dát ☺

Svačina: vícezrnný toust zapečený s arašídovým máslem a broskvemi

Snídaně: smoothie z banánu, mléka, jogurtu, skořice, jablečné vlákniny a tentokrát mi "ukáplo" trochu více neslazeného kakaa :D K tomu půl manga a nějaké to hroznové víno.

Večeře: brambory, vařený květák s vajíčkem

Snídaně: vícezrnný toust s arašídovým máslem + meloun

Večeře: Paprika, rajče, vajíčka =  lečo ☺ ♥

Snídaně: bílý jogurt, kakao, jablko, ryngle, lískáče, kešu



Oběd: brambory a čočka, čistě na paprice a trošce olivového oleje ☺

Odpol svačinka: rozdělili jsme se se synkem o jahodovou zmrzku od Mrože ☺

Snídaně: no jo, zase smoothie z mých oblíbených ingrediencí (viz výše)

Odpolední svačinka: oříšky (kešu a lískáče)

Špagety s mletým masem a domácí rajčatovou omáčkou, zelenina

Odpolední svačina: tvarohová pěna z tvarohu, bílého jogurtu a banánu + broskev

Snídaně + svačina (vstávala jsem pozdě): dýňová kostka, tvaroh, šunka, ledový salát, rajče a vajíčko, + banánové smoothie s kakaem

Snídaně: jablíčko, vícezrnný toust s arašídovým máslem, a smoothie z banánu, jogurtu a jablečné vlákniny

Soutěž s Arara.cz o DVD Jillian Michaels - Yoga Meltdown VÍTĚZOVÉ

Ano, ano. Sotva jedna soutěž skončila, je zde hned další, právě takto jsme to pro vás, nebo spíše firma Arara.cz jako sponzor, naplánovala ☺
Tentokrát nebudeme losovat jen jednoho z vás, ale dva z vás. Soutěžit budeme o DVD Yoga Meltdown, která se Evropského vydání dočká právě v tomto měsíci. 

Soutěžíme právě teď až do 17. srpna do 14 hod.

A ihned poté se dozvíte jména obou výherců, které vylosuji. Abyste se mohli zúčastnit soutěže, jednoduše se přihlašte tak, že do komentáře napíšete svůj email, na který vás v případě výhry budu kontaktovat a odpověď na jednoduchou otázku. Kdo patří mezi vaše nejoblíbenější trenéry a proč ☺
Kdo chce soutěžit, musí mít samozřejmě účet na Googlu, jinak se do soutěže vstoupit a komentovat nedá.


Kdo nechce čekat, zda bude vylosován, může si kolekci objednat ZDE. ☺

Hodně štěstí ☺


A zde jsou již vylosovaní vítězové z řad těch, kteří soutěžili. DVD Yoga Meltdown vyhrává 



Email se žádostí o adresy budu zasílat během tohoto víkendu

Oběma děvčatům moc gratuluji ☺

Komentáře níže jsou zablokovány z důvodu ochrany ostatních emailů. Děkuji za pochopení ☺


Yogu Meltdown si můžete objednat na stránkách ARARA.cz přímo zde

Blbinky z netu: nápad pro děti nebo pro trdla jako já :)


 
 

Odpočítávání: 5 týdnů do příchodu miminka

Jsem momentálně ve 35. týdnů těhotenství, takže mě čeká posledních 5 týdnů příprav a těšení se na ten malý uzlíček, který v sobě nosím ☺ a zrovna ode dneška už je to jen 38 dní

Co se tento týden děje s miminkem
• miminko váží již 2500 g a měří 45 cm
• stále roste, ale už ne tak rychle
• v tomto týdnu už má miminko sny
• miminko už má omezený pohyb, nemá moc místa
• ručičky má překřížené na přední straně hrudníčku
• ohnuté má i dolní končetiny v kyčlích a kolenou
• trávicí systém dozrává, plíce už obvykle taky
• játra už umí likvidovat odpadní látky
• bere si od maminky spoustu železa a vytváří si vlastní zásoby

Co se tento týden děje s maminkou
• občas miminko kopne tak prudce, že to maminku zabolí
• bříško čím dál více omezuje matku v aktivitách
• maminka potřebuje často odpočívat, unaví ji i malá námaha
• rozvolňují se pánevní kosti
• v děloze je už méně plodové vody, zato dosahuje až k hrudnímu koši a utiskuje další orgány
• odteď maminka chodí na prohlídku každý týden
• i při chůzu se musí maminka často zastavit a odpočinout si
• začíná být častým přáním, aby už maminka porodila
• letecké společnosti odmítají v tomto stadiu již pouštět těhotnou maminku na palubu
• ideálně by měla maminka v tomto momentě přibrat 11-14 kg

  
35. týden - fotky jdou zvětšit ☺

Nárůst váhy: momentálně mám o 13 kg více než na počátku ☺

Workouty: ani netuším, na co tady tu kolonku mám :D ujdu 10 minut a jsem KO :P

Symptomy: stydká spona střídavě 2 dny bolí a pak zase ne. Dle posledního testu mám nižší hladinu železa, takže musím dohnat, ať si miminko udělá pěkně zásoby ☺ Jinak vše proběhlo v pořádku a srdíčko miminka tluče jedna radost ☺

Pohyby: je jich méně, ale když už příjdou, tak si malá dává záležet, aby je cítila :D Jednou se mnou nadskočila i peřina a přítel se ptal: "Co to bylo? To ti tam tak hopsá malá?" :D

Chutě: ježíš, jenom bych jedla :D naštěstí tedy mě tedy honí mlsná po samých zdravých věcech, květák, jogurty, arašídové máslo, jablka, rajčata... no mňam, jo a nektarinky. ☺

Spánek: spím jak Šípková Růženka. Pořád. Ale je to hlavně proto, že je v noci malá strašlivě aktivní a v noci mě teda jako dost budí, potvora jedna :D

Strie: Nikde nic ☺

Po čem se mi stýská: jako, původně jsem zde chtěla napsat o orgánu, který poslední týdny vídám jen v zrcadle :D :D :D Ale tak, budu slušná, aspoň že si to užívá přítel :D

Zajímavosti týdne:  No, moji záležitost se zubem byla z celého týdne asi ta největší. Zoubek jsem byla trhat už předevčírem a pořád ta díra bolí, jak se zaceluje. Ale hojí se pěkně. Jinak mi gynekolog sdělil, že se tělo už připravuje na porod a můžeme narození miminka už klidně každým dnem očekávat. Taky mi sdělil, že mám docela malé bříško, že bude prdelka asi malinká. No, tak aspoň se s ní nebudu trápit jak s bratříčkem 17 hodin :D

Náladovost: Je mi fajn. Cítím se v klidu, žádná nervozita, jen jsem trošku neohrabaná a za poslední dva týdny jsem rozbila dvě skleničky a dnes i talíř teda ... no co, nestíhám to chytat takovou rychlostí, víte co to dá práce přesunout to tělo na místo, odkud ty věci spadnou? :D

Nové věci pro miminko: Nakoupili jsme jen další plínky a ubrousky v akci, připravila jsem další věci do porodnice, momentálně mám už 3 igelitky :D

Tatínek: je skvělý, řekl mi, že se mu bude po bříšku stýskat. Že nic kouzelnějšího na mě asi dlouho neuvidí. Mlčela jsem. Nechtěla jsem mu kazit radost. Nejenže to neuvidí na mě dlouho, ale dost možná už NIKDY!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! :D

Příště už 36. týden ☺ 

5 důvodů, proč jíst to stejné každý den

Brett Blumenthal je autorkou několika knih v oblasti výživy. Již přes dvacet let se pohybuje v oblasti wellness a účastní se různých konferencí po Spojených státech, kde veřejně hovoří nejen o zdravém životním stylu, ale také o tom, jak "vyrůst" jako člověk. 

Na jejích stránkách jsem narazila na zajímavý článek, se kterým se víceméně ztotožňuji a který jsem už přibližně podobný překládala také na blog trenérky Zuzky Light

Často mi píšete do komentářů nebo i často čtu, jak jste ze sebe nešťastní z toho důvodu, že váš jídelníček se skládá téměř neustále z toho samého a co se týče přípravy jídel, tak nejste příliš kreativní. Ono to ale vůbec nemusí být špatně. Sama Zuzka Light si v rámci týdenní výzvy udělala vlastní sestavený jídelníček a spolu s fanoušky takto jedla celý týden jedny a ty samé potraviny, zaměňovala jen večeře. To samé Bob Harper. Bob je také jedním z těch, kteří se přiznali, že nemají ve zvyku ve svém jídelníčku moc věci obměňovat a vesměs jí neustále to samé. Já tohle osobně nesplňuji na 100%, ale mám své oblíbené snídaně, svačiny či večeře, které neustále točím a určitě se při tom necítím nijak špatně a jsem opravdu schopná snídat jen smoothie z mých oblíbených ingrediencí celý týden v kuse. Zkuste si přečíst proto následující článek od Brett, snad se vám pak uleví, pokud máte z podobného stravování výčitky svědomí ☺

***

Pět důvodů, proč jíst to stejné každý den
(Brett Blumenthal)

Přiznávám. Vaření mě nudí. Vařit každý večer něco nového pro jednoho nebo dva lidi mi dává zabrat. Samozřejmě, že na velkou párty toho navařím kupu a dělám to ráda, ale pro sebe samotnou nebo jen pro mne a manžela není ta motivace a inspirace do vaření nijak velká. Z toho důvodu máme tendenci jíst i pětkrát týdně pořád to samé. Možná to bude znít jako velká nuda, ale čím víc tohle děláme, tím víc se mi to líbí. A zde jsou důvody proč:

1) Nákupy jsou jednodušší a víme, kolik utratíme: když jíme ty samé potraviny každý týden, máme lepší přehled o tom, kolik utratíme a veškeré nákupy jsou mnohem jednodušší. Každou neděli mi nákup trvá asi 20 minut, protože už v něm mám systém. Vím, co chci a dokonce si ani nedělám nákupní seznam. 

2) Je mnohem snadnější si udržet váhu a také zhubnout: je jedno, zda si chcete váhu udržet nebo nějaké to kilo shodit, konzumací stejných potravin se můžete snadněji dočkat svých cílů. Jakmile najdete své oblíbené potraviny a zjistíte si jejich kalorický příjem, optimální obsah všech živin a sestavíte si z nich svůj jídelníček, dostanete dokonalý jídelní plán. Nebudete muset počítat kalorie a sledovat nutriční hodnoty den co den. Svých cílů dosáhnete snadněji, protože nebudete muset neustále myslet na to, kolik jste toho snědli a zda je to v pořádku s vašimi cíly. 

3) Poznáte své tělo: budete-li jíst stejné potraviny, poznáte, jak na ně vaše tělo reaguje. Budete mít přehled o tom, jaké potraviny vás sytí, po kterých se cítíte nadmutí, nebo po kterých máte rychle hlad. Také poznáte, jak vaše tělo reaguje na různé konzervanty, na chemii v jídlech a koření. Pokud jíte zdravě po většinu času, vaše tělo to bude očekávat, čili když dojde k tomu, že občas zhřešíte, snadněji zjistíte, zda se to tělu líbí či nikoli. Například, pokud si příliš často nedáváte kofein nebo nápoje se spoustou cukru, zjistíte, že když to čas od času uděláte, můžete se cítit nervóznější. Já často pociťuji, že když si dám výjimečně smažené jídlo, cítím se do hodiny pod psa a někdy až do dalšího dne. 

4) Vaření bude snadnější: já ráda používám celozrnné potraviny a celkově si nerada vaření komplikuji. Snídaně se obvykle skládá z grapefruitu, proteinového nápoje a šálku kávy. Na oběd si dám obvykle velký salát s nějakou tou dávkou proteinu, obvykle vaječnou omeletu. V neděli večer si dávám pořádnou dávku pečeného nebo grilovaného kuřete, jen týden co týden obměním koření. Zbytek kuřete co nesním si znovu ohřívám přes týden a dávám do salátů třeba na večeři. Na svačiny si dávám různé výživné tyčinky nebo parfait z řeckého jogurtu. Tohle je de facto neměnné a přesto snadné a ušetří mi to čas.

5) Více si užíváte dní, kdy jste kreativní: máte-li ve stravování jakousi rutinu, pak si více užíváte momentů, kdy se jdete najíst do restaurace nebo když máte jeden z těch dní, kdy jste v kuchyni hrozně rádi kreativní. Máte pak radost z nových jídel a užíváte si lépe nových chutí, jelikož se hodně liší od toho, co běžně jíte.

Věřte, že se zde nesnažím naznačit, že tohle je jediná a ta správná cesta jak jíst, ale zcela jistě může tento způsob věci zjednodušit a navigovat vás snadněji k tomu, jak zdravěji jíst. Pokud máte děti, je jasné, že tento systém stravování bude pro vás poněkud náročný. Ale nezapomeňte, že koření, dresinky a jiná ochucovadla mohou i například z obyčejného kuřete udělat rozdílný chod večer co večer. 

Jíte často stejné potraviny? Našli jste nějaké další výhody takového stravování? 


***

přeložila

Zuzka Light má nové DVD "ZCUT ABS"

Dnes je 13. srpna a vychází dlouho očekávané další tréninkové DVD z řady ZCUT. Prozatím jej mohou zakoupit pouze v USA a Kanadě, ale hlídejte Amazon, brzy budou k mání i do Evropy. Cena za 55 minutové tréninkové DVD bude necelých 10 $. A koukněte na skvělý trailer. Zuzce to tam moc sluší :)




Sledujte Zuzku také na našem českém blogu http://zuzkalight.blogspot.cz

Když bolí zuby... a hodně!

Dnes jsem měla v plánu úplně jiné věci.

  • Chtěla jsem vám nafotit a sepsat další "odpočítávání", 
  • chtěla jsem odpovědět na vaše zprávy na FB, 
  • chtěla jsem přeložit článek od Jillian, 
  • chtěla jsem vám napsat, jak Jamie Oliver vyhrál bitvu s McDonald's 
  • a chtěla jsem vám na blog Zuzky dát nové články. 

Nic z toho se mi nepodařilo, jsem ve skluzu. Může za to můj zub. Dvě noci a dva dny mě trápil. Když už jsem se včera nemohla ani najíst a v noci mi dělal problém i zapít prášek na zklidnění vodou, tak jsem se naštvala a rozhodla se jít k zubaři.

Už dva roky mě bolela stolička. Moje bývalá zubařka ji neustále otvírala, zavírala, vrtala do ní, až se ze zdravého zubu s milimetrovou plombičkou stál jakýsi pahýl, na kterém už nedrželo nic. Prosila jsem o vytrhnutí. Marně. Zub se měsíce bez výplně držel, až najednou minulý měsíc začal protestovat. Minulý měsíc onu bolest ještě rozehnal paralen, ale jelikož mě zub bolel jen na dotek, říkala jsem si, že to už bude něco vážnějšího a tutově mám v zubu nějakou infekci. Měsíc utekl. Zrovna před dvěma dny. Opět stejný scénář. Začal pobolívat na dotek, nemohla jsem na té straně jíst, o pár hodin později už jsem nemohla kousat ani na druhé straně. První noc mě budil, ale říkala jsem si, třeba se uklidní. Neuklidnil. Další den, včera, už mi zub dělal takové problémy, že jsem se nedokázala ani napít čisté vody. Jakýkoli dotek čehokoli, vody, jazyka, dásně, bolest mi vystřelovala skrz zub až do kosti pod ní. Začaly mne brnět všechny zuby okolo, v noci to schytalo už i horní patro, spánek, bolení hlavy, prášky jsem už na úlevu odmítala a v noci se modlila, ať je už ráno a já nacupitám k zubařce. Noc to byla šíleně dlouhá. Probouzela jsem se každých pět minut a nad ránem už brečela zoufalstvím a marně očekávala, že se probudím a venku už bude alespoň svítat. Tohle bylo první ráno vůbec, které jsem chtěla urychlit. Byla šestá ranní a přítel už se nade mnou skláněl a snažil se mě uklidnit, že se ten zoubek třeba znovu zklidní. Moje odpověď byla, že i kdyby se zklidnil, najdu si zubaře, kterej mi ho prostě už vytáhne ven. Ano, bývalou zubařku jsem po jejich pokusech poslala k šípku. Šel z ní strach, člověk si nesměl ani dovolit říct nebo naznačit, že ho něco bolí a když pod vrtačkou ucukl, tak ho ještě seřvala, jak má proboha ten zub dokončit.

Dnes v osm ráno jsem již stepovala před zubní ordinací lékařky, na kterou jsem prozatím slyšela samou chválu. Dala jsem ji šanci. Bála jsem se. Ale dala jsem ji šanci. Sestřička byla moc milá a člověku se rázem mnohem lépe dýchalo. A bál se o něco méně. Pak si mne zavolaly do ordinace, první, co paní doktorku trklo bylo mé břicho. Hned se ptala v kolikátém měsíci jsem. Můžu vám říct, že jsem byla tak unavená a vyčerpaná, dva dny jsem pořádně nic nesnědla a naspala sotva pár hodin, že jsem ani nevěděla, v kolikátém týdnu jsem. Pak to ze mne tedy dostala, že jo ☺
Vyskočila jsem na to jejich křeslo a modlila se, ať mi už ten zub proboha někdo vytáhne ven, ať se v něm už nikdo nerýpe. Paní zubařka i sestra byly skvělé. Co skvělé, byly naprosto neskutečně zlaté, kdybych mohla, pasuju je na bytosti se svatozáří. Když viděly, jak jsem bledá, pochopily, že jsem toho asi moc nenaspala a ani nesnědla. Zubařka vytáhla kostkový cukr, ať jej sním a dostanu do krve nějakou energii (připadala jsem si jak kůň, u zubařky jsem cukr teda ještě nedostala :D). Fuj, cukr byl hnusnej jak blázen, ale za chvilinku opravdu pomohl a zubařka mi tak mohla dát injekci. Místo mi skvěle opíchala jakousi šetrnější injekcí a varovala, že to bude trošku bolet, jak bude tahat. Sestřička kolem mě lítala, neustále mi dávala obklady, ať jim tam neomdlím, já už samozřejmě se svým nízkým tlakem začínala "usínat", takže na mě zubařka volala, ať nezavírám oči a zůstanu s nimi. Víčka byly fakt strašlivě těžký, ale omdlívání se nekonalo. Sestřička chytla hlavu, zubařka kleště a zub byl asi za 10 vteřin křupání a praskání venku i s váčkem. A já byla šťastná, že mě ten prevít už nebude nikdy otravovat. A navíc jsem získala fantastickou zubařku a sestřičku, protože si mě okamžitě do své ordinace zaregistrovaly ☺ Do té doby mě všude odmítali. 
Musím říct, že to bylo po dlouhé době poprvé, kdy jsem si nepřipadala jako přítěž, když mi bylo špatně a měl někdo se mnou po zdravotní stránce víc práce než obvykle. Taky jsem jim dala najevo, jak moc mi vůbec pomohly i po psychické stránce.

Pusu mám furt nakřivo :D a jsem strašlivě, ale strašlivě unavená. Takže dnešek asi prospím a dost možná i zítřek. A dám si nějakou prima baštu. Koupila jsem si dnes poprvé meloun cantaloupe, tak jsem zvědavá, jak mi bude chutnat a pak jej přidám do seznamu výzvy ☺ Nejdřív si ale musím pořádně vyledovat ten můj obličej ☺

PS: Kdyby mě chtěl někdo vyfackovat, asi bych se mu vysmála :D Protože mám půlku hlavy ještě pořád umrtvenou a absolutně nic bych necítila :D 

A co vy? Máte svého zubaře a jste s ním spokojeni? Já už ano. ☺

Úvaha: Mléčné výrobky aneb pro někoho nepředstavitelné nepochopení

Na jedné FB stránce, která se zabývá zdravým životním stylem a cvičení, tuším 30 denní výzva, se objevil před dvěma týdny dotaz, zcela nevinný dotaz, na který se dalo zcela jednoduše odpovědět. Máte rádi mléčné výrobky? Které? Člověk jako já měl v úmyslu přijít a napsat "Ano, mám, a chutnají mi téměř všechny." Když si ale člověk prohlédl diskuzi pod tímto obyčejným dotazem, raději ze svého záměru ustoupil, aby se vyhnul válce, která mezitím v komentářích propukla. O co šlo?

Šlo vyloženě o sraz lidí, kteří nepřenesli přes srdce, že si někdo dovolí jíst mléčné výrobky a pít kravské mléko. Ano, šlo o příznivce veganské stravy. Aby bylo jasno, jaký směr si ve své životě člověk vybere je čistě na něm. Nemám absolutně nic proti veganům. Nemám absolutně nic proti nikomu, kdo si vybere svůj styl stravování a styl, který mu maximálně vyhovuje. Ale mám opravdu jakési výhrady vůči lidem, kteří jsou svým přesvědčením o stylu své stravy posedlí a dělají tak ostudu těm, kteří si ve jménu právě veganů žijí po svém. Posedlí vegani totiž mají nutkání přesvědčovat druhé o opaku toho, proč to dělají špatně a dokonce si dovolí morálně soudit. Takže ona válka mezi těmi, kterým mléčné výrobky problém nedělají a kteří je zarputile odmítají, vešla do takových rozměrů, že se kvůli blbému mléku začali lidi i urážet. 

Lidé posedlí veganstvím argumentovali svým přesvědčením, že jsme jediný živočišný druh, který pije mléko jiného živočišného druha. Lidi milující kravské mléko zase argumentovali tím, že jsme jediný živočišný druh, který dělá spoustu jiných věci než ostatní živočišné druhy - tepelně upravujeme maso (například). Přišel další argument ze strany posedlých veganů, kteří tvrdili, že kravské mléko může za spoustu zdravotních komplikací. Lidé milující kravské mléko to odsouhlasili, může se stát, ale zároveň podotkli, že jen proto, že někdo má problém s pitím kravského mléka, neznamená to, že tyto problémy musí provádět i zbytek lidí světa. Jen proto, že je někdo alergický na jahody, přestanu je jíst? Jen proto, že by někdo po konzumaci ořechů začal bojovat o život z důvodu alergie, přestanu je já jíst? Jen proto, že někomu mléko nevyhovuje a cítí se bez jeho požívání lépe, znamená to, že já jej přestanu pít?

Ať se jedná o jakoukoli skupinu, která vyznává svůj styl stravování, prosím, dvakrát se rozmyslete, zda budete násilně vnucovat své přesvědčení těm, kteří o to nestojí. Vegani se v tomto případě neukázali v příliš příjemném světle a kazili tak vjem na celou skupinu, jejichž příznivci si prostě jedou v soukromí to své a nikomu se nevnucují. Je jedno, jestli baštíte kravské mléko, je jedno, zda vyznáváte vegetariánství, je jedno, zda věříte na dělenou stravu, je jedno, zda jste nadšeni vyloženě ze samé syrové stravy, může zde být i někdo, kdo vám bude tvrdit, že člověk by měl jíst to, co jej v jeho regionu obklopuje, že takové potraviny a strava jsou pro něj nejpřirozenější, makrobiotici, vitariáni - ti všichni mají svá přesvědčení. Vyberte si z toho, co chcete, ale nemučte ostatní tím, že pokud někdo druhý vyznává něco jiného, je tím pádem něco méně, než vy. Tohle není fér. Tak jako je veganství v jistých směrech prospěšné, je také v jistých směrech nedostačující a vede ke zdravotním komplikacím z důvodu nedostatku minerálů a vitamínů, které tělo potřebuje, ať se to někomu líbí nebo ne (zase tak jednoznačně zdravé asi nebude nic, co?)

A ještě jeden poznatek ode mne na závěr. Pohanka je známá jako velmi zdravá a pěstuje se v českých zemích již od 12. století. Její benefity ve zdraví se nedají evidentně popřít, ale řekněte mi, chce tuhle pro mnohé super zdravou rostlinu moje tělo, když ji už několikrát krátce po požití vyzvracelo? Ne. Děkuji. Raději si jdu udělat mléčný koktejl z kravičky ze kterého mám fakticky potěšení. ☺

PS: Ne že se mi budete v komentářích hádat. Jde jen čistě o mou úvahu a názor na posedlost určitým stylem a vnucování jej těm druhým, kteří o to nestojí. Argumentovat můžeme o výhodách a nevýhodách všech stylů stravování donekonečna. Pokud máte rádi ten svůj, jsem ráda, že jste našli, co vám vyhovuje ☺

Švihadlo, filmek a tak dále

Ze všeho nejdřív se omlouvám, ale tento týden příspěvek "odpočítávání" nebude. Děcka, mně se fakt nechce :D Nechce se mi fotit, psát, ani nic připravovat, takže se na to vrhnem nějak příští týden zase, ono se toho od posledního týdne zase tak moc nezměnilo, krom toho, že jsem vedrem dokonce shodila půl kila, prostě do sebe nedostanu v takových pařácích jídlo. A vsadím se, že i vy máte podobný problém... pro kluky doma vařím opravdu na sílu, otrávená, stát u plotny mě nebaví, jíst mě to nebaví už vůbec, jak by řekl synek - nudí mě to :D

Co bych ale s vámi dnes chtěla probrat jsou švihadla. Vím, že se po uveřejnění tréninků ZROPES roztrhl se zájmem o švihadla pytel a vy máte opravdu velký zájem se to naučit. Věřte, že to není žádná rozežranost, ale ve fitness je to ohromný krok kupředu, uvidíte, že cvičit a hopsat se švihadlem je něco naprosto jiného než jakože hopsat bez něj. Dostanete se tak do dalšího levelu jakési dovednosti a budete na sebe pyšni. 

Chápu, že někteří z vás v panelákových prostorech moc toho prostoru nemají a občas se nedá nic dělat, ale vy, kteří podmínky pro skákání máte, určitě se dejte do toho. Neříkejte, že se to nikdy nenaučíte nebo že to neumíte, jestli má švihadlo nějaké výhody, tak je to hlavně ta, že se přes něj naučíte skákat strašně rychle. 

Když jsem začínala se švihadlem já, skočila jsem pětkrát a už se mi to motalo pod nohama, věřili byste, že jsem do měsíce skákala už 1000x a jen dvakrát nebo třikrát zakopla? Když se švihadlu budete věnovat denně, uvidíte pokroky strašně rychle. Je to výborný prostředek ke kardio tréninkům, třeba takový boxeři nedaj bez švihadla ani ránu, proč? Protože se na něm perfektně rozvíjí koordinace, mrštnost a vytrvalost. 

Já se zamilovala do tohoto Reebok švihadla, ale u nás už není bohužel k mání, takže budu muset hledat jiné. Samozřejmě jsou k mání i švihadla z Amazonu od Zuzky Light, jen stále nejdou objednat mimo USA, ale prý na tom pracujou, aby to šlo... Fakt by mě zajímalo, v čem je kruci problém, aby to nešlo hned :D


Už se fakticky těším, až se do švihadla zase pustím, protože to bude zřejmě jedna z prvních věcí, které vezmu do ruky a na kterých se budu opětovně dostávat po porodu do kondičky. (Mimochodem, už jen 6 týdnů :D)



Jeden tip na svačinku v těchto horkých dnech, koukněte se na tuhle stránku, myslím, že to ani překlad nepotřebuje, prostě do okurky naplácejte oblíbený sýr, krůtí šunku a dižonskou hořčici ☺


Fotku této paní jsem také dávala na FB. Není šikovná? Přiznám se, vůbec nevím o koho jde, jelikož jsem majitelku na webu nedohledala, ale koluje po tumblr.com a je zřetelné, že jde o jednu a tou samu ženu ☺ A komu se to nelíbí, ať si loket políbí :P ☺


No a poslední věc. Včera jsem zkoukla jeden úžasný filmek, který bych vám chtěla doporučit. Jsem romantička, věřím na sílu lásky a kdo má rád filmy s pěknými kostými, hudbou, a kdo se chce probudit druhý den a na film myslet, pak doporučuji W.E.. Nenechte se zmást tím, že se v traileru objevuje jako hlavní linie příběh z doby krále Edwarda. O něm a jeho Wallis sice příběh je, ale já se nemohla ubránit krásnému vztahu, který se prolínal ze současnosti mezi Wallis a Evgeniem. Opravdu jsem dvě hodiny byla přikovaná k židli a hltala krásnou lovestory s úžasnými herci ☺ Já jsem byla tak pohlcena, že jsem byla nucena se po filmu zajímat o celou tu scénu z historie, dozvěděla jsem se, že aby vznikl tento film, režisérka musela nastudovat spoustu věcí, přečíst tucty knih, vidět tucty míst, a naprosto porozumět hlavním postavám, které v minulosti opravdu existovaly. Bylo ušito několik stovek kostýmů přímo od Diora, všechny šperky jsou použity přímo od Cartiera, herci brali hodiny tance a představitel Evgenia denně trénoval hru na piano pod vedením nejlepších učitelů. Nenechte se zmást tím, že režisérkou je Madonna, dala do toho všechno. Je to neskutečně impresivní dílo a určitě vás pak bude zajímat i to, jak se film natáčel (část 1, část 2).



That's all folks :D Nezapomeňte hodně pít a preventivně ochlazovat tělo, ať neschytáte úpal, jako já se synkem ☺ Přeji prima den.