středa 26. června 2013

Spartan Race skončil, Martin Koucký sepsal postřehy

Spartan Race – úspěšně za mnou :-)

Tak a je to za mnou. Úspěšně – neúspěšně. Podle toho z jakého pohledu na to koukáte. Doběhl jsem. Ale v horším čase a tím pádem na horší pozici. I když jsem počítal s 5 km závodem, nakonec to bylo 7,4 km. I tak jsem si představoval cca o 10 minut lepší čas. Na druhou stranu: běžet půlku závodu s bolestí… i přesto… Jsem soutěživý typ, i když to někdo neumí pochopit. Tímto zdravím sestřičku :-D 

Přemýšlel jsem, jak všechny ty pocity a dojmy sepsat. Asi nejlepší bude úplně od začátku, ještě od přípravy. 

V Úterý (Den D-4) jsem jel do Čech. Jelikož jsem věděl, že někteří rodinní příslušníci budou chtít být u toho, až zdolám tento závod. A přeci jenom spolujízda vyjde levněji. Navíc v místě mého trvalého bydliště mám hned za barákem les, kopce... hodně pršelo, takže i spoustu bahna. Díky půl dne dovolené, jsem přijel dřív a tak jsem si řekl, že bych mohl očíhnout terén. A tak celkově co se na vesničce změnilo. Obul jsem botky a vyrazil. Opravdu hodně pršelo, takže jsem přiběhl solidně od bahna a díky kopci i pěkně nažhaven. V hlavě hřála myšlenka, že jsem uběhl minimálně 6 km.. kouknu na net, dám změřit.. pouze 4 km. Hmm zítra to zlepším. 

Středa (Den D-3) Ráno jsem si krásně přivstal. Hned jsem se šel proběhnout: menší okruh 4 km na probuzení stačí. Pak malé protažení na hrazdě, zkusil jsem si ručkování… nebude problém. Večer jsem šel ještě jednou běhat 9 km. Docela mě to vyřídilo. Ale objevil jsem díky tomu krásná místa o kterých jsem vůbec nevěděl.

Čtvrtek (Den D-2) Zaspal jsem. Nevadí. Naběháno mám dost. Alespoň si odpočinu a pošetřím síly. Trochu práce na zahradě, trocha blbnutí na hrazdě, umýt autíčko, večer do BlackDog Cantiny. Naštěstí je velká voda nevyplavila (pouze sklep), takže ve čtvrtek otevřeno. Úžasně jsem se nadlábnul. Pokud neznáte a máte to kousek do Berouna – doporučuji! Není nad pořádný Americký Burger! Navíc domácí zázvorová limonáda a jiné domácí mošty… Různé druhy piv. Jak mají napsáno v jídeláku : „Life's too short to eat bad food.“ 

Pátek (Den D-1) Těžký veget. Přeci se nebudu unavovat. Navíc pocit ve stehně, jako kdyby mi někdo dal koňara. Super. V pozdním odpoledni jsem projížděl YouTube a narazil na videa z Valčianské Doliny. Tam se běžel SR-Sprint před ČR. Kouknu tedy, co by mě mohlo čekat za překážky. Při sledování mě zachvátila panika. Já nejsem vůbec připraven!!! Navíc jsem teď 2 dny pořádně nic nedělal! Honem obout boty a jít se alespoň trochu vyklusat. Pak přišla hra na přesunutí startu. Měl jsem startovat ve 13:15, ale kvůli rodinné oslavě jsem se to snažil přesunout na 11:15. Přesuny na registraci ještě funkční. Přesunu, emailem přišlo potvrzení. Beru jako jistotu, ale pro jistotu píšu mail. Nic. Chápu, bylo toho jedno. Burcuji rodinu, že zítra po 9 tam musíme být. Abych se stihl registrovat a trochu zahřát. 

Sobota (Den D) Den začíná zvláštně. Žádná nervozita. Po 9 hodině jsme na místě, jdu se zapsat, převzít obálku a zjistit své startovní číslo. Krása. Startuji až ve vlně o 13:15. Zbytečně jsme na místě moc brzo. Alespoň si trochu projdu trať a uvidím co a jak. Nějaké překážky jsem viděl, viděl jsem, jak se u nich tvoří fronty a kam je nejlepší si stoupnout, abych byl co nejrychleji na řadě (u Tractor Pull - tahání traverzy v bahně za sebou. Takové menší kolečko. Ale to bahno a fronta!). Pak jsme se ještě zdrželi u šplhu na laně. Na tuto překážku jsem si hodně věřil… 

Pomalu se blíží moje hodinka. Scházíme z Monínce ke startu. Začínám se pomalu zahřívat. Koňar se začíná ozývat :-D. Čas 13:14:00 Začínám být nervózní. Vždyť vůbec nevím, co mě čeká. Co jsem to zase provedl! Do čeho jsem se to zase přihlásil?! 13:15 Dýmovnice, Start. 



Hned prudký kopeček… Jdu zprava, kde je nejméně lidí. Držím se v čelní skupince, předbíhám pár lidi. Bahno přede mnou! Zatím ještě čistý chlapec jsem. Skáču jako kamzík, abych si náhodou neušpinil boty (Jo v závěru to dává smysl… viz. Fotky v odkazu dole:-D). Prodírání se. V cestě keře, kameny, bahno, klády. První velká překážka. Pytel s pískem na záda a šup udělat kolečko. Po tomhle jsem nebyl jediný, kdo funěl jako medvěd. A navíc běžet. Do kopce. Stále do kopce. A bahno. Bahno, kterému se už nedá vyhnout. No tak co. Budu mít špinavé boty. A trochu nohy. Á další překážka. Stěna – přeskočit, stěna – podlézt, stěna- proskočit oknem. Trochu jsem se obával, ale přelez, podlez bez problému. Při proskakování, jsem zapomněl ruce za sebou, takže první pád. Naštěstí do trávy. 


O pár metrů výše čekal Tractor Pull. Díky pozorování jsem se hned natlačil na pravou stranu. Vedle mě lidi dělají angličáky… Vždyť v pravidlech je, že některé překážky, do kterých patří i TrPull, nejde obejít angličákama. Od pořadatele slyším, že toho je kvůli frontám. Začínám šrotovat. Když se pustím do angličáků, budu rychlejší. Pak jsem se ale podíval na vrchol rozbahněného okruhu a tam máti s foťákem. Na tohle prostě musím. Takže jsem, nenápadně, předběhl některé z vlny, co startovala 15 minut před námi. Hned na začátku mi to podklouzlo, takže jsem si ušpinil i ručičku. Jasně, ještě mě čekalo plazení bahnem pod ostnatým drátem, ale na to člověk v tu chvíli nemyslí. Nakonec jsem zvládl i TrPull a přesunul jsem se ke stánku s občerstvením (nápoji), který měl být v polovině. Cha! Půlku mám za sebou (chyba:-D). Kopnul jsem do sebe vodu a ionťák a šup na šplh. No… tady jsem se asi nejvíc zklamal. Ano, sice bylo lano zabahněné a vlhké, takže to klouzalo, sice byl na šplh jenom jeden pokus, ale i tak. Tohle jsem měl dát. Takže hurá na angličáky. 30 pro pány a 15 pro dámy. Po šplhu následoval běžecký úsek. Hned z kraje bahýnko, ale pak pěkná suchá cesta. A v tom přišlo moje „zranění“. Píchlo mě pod žebrem a já musel zvolnit. Podle bolesti a věcí okolo: křeč v břišním svalu. Takže jsem nemohl nasadit své běžecké tempo, při kterém bych stáhnul čas. (Běhám opravdu docela rychle.) Takže jenom lehké vyklusávání. Už běžíme pomalu z kopce a po silnici teče voda… špatné znamení. Po odbočení do lesa a proskákání mezi stromy, přišla chvilka na lesní cestičku. Ale lesní cestička pod vodou a pod bahnem. Všude kámen. Takže opatrně, hlavně neuklouznout a nepadnout na kámen. To se dalo běžet celkem dobře. Větším či menším bahnem. To už člověk neřešil, jestli bude mít čisté botičky:-D. Jako další se nám ukázala lanová síť mezi stromy. Tam jsme se zrovna brodili po kolena v bahně. Celkem jednoduchá překážka. Následovalo další brodění, větší či menší sráz, nahoru či dolu. Až jsme se dostali k silnici, kde se parkovalo. Kurník. Jsme úplně pod kopcem. Takže zase poběžíme do kopce. Nu a po malém srázu, kde jsem málem ztratil botu, přišlo to nejlepší. Swamp Cross. Přebrodění rybníku (okolo 15 metrů). Krása, když jste tam zapadli po pás. A co jsem slyšel, tak tam nějaká holčina zapadla až po krk :-D. To už fakt člověk neřešil špínu a bahno i za trenkama :-D. Hned za „rybníkem“ 2 potůčky k přelezení. No problem. Zase kousek běhu, proskočit mezi balíkama slámy. 


A šup na Monkey Bars. Jednoduchá přeručkovací překážka. Během pikosekundy na druhé straně a zase běh. Do kopce. Jenom do kopce. Stále do kopce. Pak trochu kamení. A hurá na další překážku. Vsedě vytáhnout traverzu a zase spustit. Rychlé, jednoduché. Asi odpočinek před ostnatým podlézáním. To bylo sakra dlouhé. Sakra moc dlouhé. Tady bylo ještě víc bahna než při Swamp Crossu. Lepkavé, smradlavé bahno. Na levé straně tužší, ale více kamenů, na pravé straně méně kamenů, ale blátíčko jedna radost. Valil jsem si to středem, takže jsem si užil od každého něco. No, a když už se člověk vyplazil za ostnatý drát a chtěl se postavit, tak se propadl až do půlky stehna do bláta :-D. Triko o 5 kilo těžší. Hned následovala „lezecká“ stěna. Úchyty od bahna, jeden pokus. Takže jsem si to zkusil a šel hned na angličáky. Tam padlo triko za vlast. Zbytečně tížilo. A šup dál. Na skluzavku. Přiběhl jsem chvilku po tom, co se tam stalo asi největší zranění v závodě. Zlomená noha. Docela mě to překvapilo, že na skluzavce a né třeba na lesní cestičce s kamením. Po skluzavce během pár metrů výlez po nakloněné rovině, slez po trámcích, a jde se házet oštěpem. Jeden pokus. Trefil jsem se figuríně do hlavy… bohužel naplocho, takže zase angličáky. Po angličácích asi nejstylovější přeskok přes oheň :-) A gladiátoři. Připravil jsem se na úder zepředu, ale ten zloun mi podrazil nohy zezadu a druhý naložil přes záda, když jsem padal. 


Hurá cíl. Hned medaili, odevzdání čipu, najití rodinky. Prý jsem doběhl za hodinu a půl. V hlavě se míchala radost se vztekem. Dokončil jsem, ale za hodinu a půl?! Šup převzít triko, pivo/vodu v krásné lahvi a banán. 

Počasí organizátorům vyšlo. Celý den svítilo sluníčko, avšak díky předcházejícím deštivým dnům bylo vody a hlavně bahna dostatek.

Když to zpětně shrnu, tak opravdu zážitek. Tento závod je nejtěžší asi proto, že závodník neví, do čeho jde. Co ho čeká. Kde ho to čeká. 

Sice jsem si nešáhl až na dno sil, ale i tak to bylo docela vyčerpávající. 

Takže offiko čísla:
délka závodu: 7,4 km
Celkové pořadí: 775
Čas: 1:28:04.9

Příště jdu zase. Tentokráte asi na Spartan Race – Super (minimálně 13 km běhu)

Btw: Ráno se na FB stránkách objevilo: Co takhle ještě jeden SPRINT letos v září na výběr je: Trutnov nebo Beřetice-Kraví hora?

Kdyby to vyšlo… jdete taky? :-)


První část fotila sestřička, druhou máti (bohužel mou chybou přepálené- zapomněl jsem jí přehodit ISO na menší).

S pozdravem
Martin Koucký


7 komentářů:

  1. No teda! To je odvahy! Já bych na to vůbec neměla! Jak to tak čtu, úplně Martina obdivuji!!:D :) a gratuluji, příště bude lepší!:)

    OdpovědětVymazat
  2. Gratulace a super popis. Příští rok snad ... :D

    OdpovědětVymazat
  3. úžasný, my už jsme s přítelem rozhodnutí se příští rok zúčastnit a je nám líto, že jsme se o sparťanovi nedozvěděli dřív...nějak jsme nevnímali okolí :D Každopádně příští rok jedem :)

    OdpovědětVymazat
  4. Klobouk dolů, to teda musela bejt makačka.
    Obdivuji se a klaním....
    Hoodně dobrá práce, Martine :-)
    Brno si hájil luxusně....díkec za to:-)

    OdpovědětVymazat
  5. tak to teda má můj obdiv, taky ybch chtěla jednou na spartan race :) a pro začátek to vůbec není špatný čas, vzhledem k tomu kolik překážek tam je :)

    OdpovědětVymazat

Děkuji za každý komentář :)