neděle 30. června 2013

Jak se donutit cvičit...

Mohla bych tuhle otázku de facto zodpovědět hned. Vypni ten zatracenej internet, obuj si tenisky a prostě jdi ☺

Ale když si vzpomenu na sebe, jak jsem před několika měsíci bojovala s jakýmkoli pohybem, vím, že to není tak snadné, jak to vypadá. Člověk možná i má už určitou motivaci a chce se sebou něco udělat a opravu vnitřně touží po změně svého těla a ví, že to cvičení mu pomůže. Ale přesto chybí ještě ten závěrečný, snad nejdůležitější impulz a to, jít to vykonat. Jít cvičit. Jít si prostě zavázat ty tenisky, švihnout na zem karimatku a jít makat.

Nebudeme se bavit o těch z vás, kteří prostě čas od času máte jakýsi vnitřní spurt a prostě se vám čas od času nechce. Kdo by to neznal ☺ Ani Bůh není dokonalý (ne, není, protože neumí nakreslit hranaté kolečko ☺). Takže co je vlastně důležité pro onen start? Pro kopanec? 

Hlavní kopanec
V první řadě, musíte být připraveni nejen vnitřně, ale také jaksi materiálně. Ono, když už si člověk nakoupí nějaké ty věcičky na cvičení, hned se k celé dané věci přistupuje jinak ☺ Doporučuji tedy nějaké pěkné tričko nebo tílko, které si vymezíte, že bude čistě jen to tréninkové. To samé s šortkami. Důležité jsou také tenisky. A úplně nejlepší bude, když si tohle všechno nakoupíte nové, uvidíte, jakou radost z toho budete mít a už jen to vás přesvědčí, že se přeci jen do toho cvičení pustíte. 
Kromě oblečení byste měli mít také kde cvičit. Pokud máte prostor, je to fajn. Pokud se však už tak mačkáte v malém pokojíku, bylo by fajn si předem vymezit prostor na cvičení. Zkuste odsunout kus nábytku, pokud to jde. Židle dejte třeba na chodbu. Zbavte se všeho, co vám prostorově překáží, protože to, co po vás nechci je, abyste už při prvním tréninku řekli, že na to kašlete, protože na to nemáte místo. NE!  Vytvořte si ho. Třeba to nebude ideální na 100%, ale může to být ideální alespoň z poloviny, co? ☺
Takže jsme vyřešili oblečení a prostor. A nyní bychom také měli mít s čím cvičit. Asi se budete divit, ale nebudete toho potřebovat moc. Dvě nejdůležitější věci, činky a podložku, si můžete dnes koupit již za pár korun. Do začátku vám totiž stačí dvě 1 kg činky. Možná 1,5 kg, pokud si troufnete. Podložka stačí obyčejná. Karimatka. Cena je řádově možná v pár desítkách korun. A víte jak jsem začínala já? Ani jedno z toho jsem neměla. Místo činek jsem si naplnila petky vodou a místo podložky si rozložila na sebe několik dek. No, nebudu vám tvrdit, že to bylo i tak nesmírně pohodlné, protože nebylo ☺ Petky mi klouzaly a i přes deky mě zem tlačila do zad. Ale jak říkám, pro start už tyhlety věci máte určitě doma, takže začít je možno VŽDYCKY!!! A pokud z prvního tréninku chcete mít báječný požitek, hned si pro malé činky a podložku zaběhněte někam do sportu nebo už objednávejte z netu. Nejlépe teď hned!!!!

Nevím, co cvičit
Chápu. Ani já jsem netušila jak cvičit, co je pro mne nejlepší, kdo by taky na samém počátku bez zkušeností věděl, jak vytvořit správný trénink a cvičební program. To je naprosto v pořádku. Ale když už máme ten internet, máme tak možnost se nechat inspirovat desítkami kvalitních instruktorů a cvičit podle jejich tréninku. A když štěstí pomůže, dokonce ony tréninky stáhnete někde zdarma, hehe ☺ 
Moje velká rada do začátku zní, nevybírejte si z netu takové tréninky, které jsou od pohledu náročné a u kterých je jasně napsáno, že jsou pro pokročilé nebo experty. Já budu naprosto první člověk v řadě, který nesmírně rád podpoří vaše nadšení a bude vám přát, ať se do fáze experta dopracujete, ale nečiňte tak hned na začátku. Je to to samé, jako byste se chtěli naučit anglický jazyk, a namísto toho, abyste začali se základy, jste rovnýma nohama chtěli skočit do expert lekcí v učebnicí. Výsledek? Okamžitě to vzdáte, protože to přece bude strašně těžké, je to tak? Nebudu vám nic nalhávat. Naprosto stejně to funguje i ve cvičení. Pouze soustavnou přípravou v začátečnických fázích se budete zcela jistě rychle zdokonalovat a posouvat se do obtížnějších tréninků. Věřte mi. A pokud vám nebude trénink pro začátečníka činit žádné potíže, pak samozřejmě můžete svůj cvičební režim zpřísnit. Vždy ale postupujte krok za krokem. Představte si své cíle ve cvičení, v kondici a v tom, že chcete být krásně fit, jako schodiště. Jste na prvním stupínku a postupně se dopracujete až na vrchol... ach, bože, není to krásná představa? Vidíte to? ☺ 

Nevím, s kým cvičit
Moje dobrá rada zní, nezkoušejte se trénovat sami a ani nezkoušejte trénovat s kamarádkou, pokud to není nějaká dobrá a vzdělaná fitness instruktorka. Proč? Pouze kvalitní trenér vám totiž ukáže, jak správně cviky provádět. Naučíte se, že není dobré, vůbec dobré, udělat 30 dřepů, které mají špatnou techniku, ale mnohem zdravější a účinnější metoda, jak se dostat dál, je udělat klidně jen 10 dřepů se správnou technikou. Není to jen o vizuální stránce, že špatně provedený dřep, klik, cokoli, vypadá fakt dost blbě, ale hlavně si tím pomaličku ale jistě ničíte zdraví (klouby, kolena, vazy...). Už to píšu asi po páté v tomhle příspěvku, ale, prosím, věřte mi ☺ Opravdu si vyhlídněte na internetu či v reálném životě instruktora, který bude mít jméno. A který vám bude říkat hlavně JAK cvičit. Nechcete přece cvičit týden a pak další měsíc čekat, než se uzdravíte. Na to, že budete cvičit i s bolestmi vůbec nemyslete! NIKDY! 
Většina z nás nemá možnosti chodit do fitka a platit si instruktora, respektive, někdo na to má, ale nechce. Ani se vám nedivím. Ale máme internet a můžeme si vyhledat spoustu světově známých instruktorů, se kterými nás cvičení může dokonce bavit... chápete děcka? Bude nás to bavit ☺ Možná jste slyšeli o Jillian Michaels, ale třeba jste ještě neslyšeli jména jako Bob Harper, Cassey Ho, apod. Vašim úkolem bude vyhledat si o těchto trenérech co nejvíce zde na blogu nebo na YouTube. Tihle jsou schopni vám do začátků opravdu pomoci a krom jiného, je na ně taky radost pohledět ☺ 
Video portál YouTube je také báječná věc. Normálně, když zadáte do vyhledávače na této stránce "exercise beginners", vyjede vám spousta tréninků pro začátečníky. Schválně si to běžte vyzkoušet. Nekecám. Je to paráda!!!

Kolik času věnovat tréninku?
Velmi dobrá a častá otázka. Spousta začínajících si myslí, že musí cvičení věnovat hodiny denně. Pokud si myslíte, že na to máme všichni čas, tak jste na pěkném omylu. Pracujeme, staráme se o děti, máme spoustu dalších povinností a poslední, po čem bychom toužili je, trávit hodiny denně cvičením. Něco vám prozradím. Ono totiž vůbec nejde o délku cvičení, ale o pravidelnost a houževnatost a vášeň, kterou do toho vložíte. I kdyby to mělo být jen na deset minut. Zkušenost mi říká, že i za deset minut kvalitního tréninku z vás může valit pot jak z prasátka ☺ (Teď nevím, zda se prase potí, ale chápete, že? ☺) Čili, stanovte si jasný cíl. Například, že si jednou, dvakrát do týdne dáte volno, ale 5-6x týdně budete trénovat v rozmezí 10-30 minut. Stačí to? Stačí!!! Nejraději bych těch vykřičníků udělala i sto! Jak jsem již řekla, jde o pravidelnost, o to, burcovat tělo v rámci jakéhosi nadstandartního pohybu navíc, než na jaké bylo zvyklé doposud. To, že neustále běháte v práci, kolem dětí, na nákupy, na to je tělo v podstatě "zvyklé" a není to pohyb, který potřebuje. Silový trénink zaměřený na všechny možné partie na těle je to, o čem mluvím. Musí vás bolet svaly, o kterých jste si mysleli, že vůbec neexistují. Já neřekla, že vás to bude bolet? Oops, bude vás to bolet  ☺ Na začátku určitě ☺

Nikdo mi neřekl, že mě budou bolet svaly.
Jednu dobu jsem dostávala emaily, v nichž mě mladé slečny prosily o radu, že začaly cvičit, ale nikdo jim neřekl, že se druhý den probudí a budou je bolet svaly. A pak mne vždy dostala jejich otázka, zda je to normální a zda jim to neublíží... Takže já vás tímto připravuji na to, že cvičení nebude procházka růžovým sadem. Ano, budete se po tréninku cítit skvěle, za to mohou endrofiny, adrenalin a všechno, ale stavy následující den, z velké většiny v začátcích, nebudou dvakrát příjemné. Protože BUDETE celí bolaví. Ale to je na tom to skvělé!!! Víte proč? Když to bolí, tak to funguje. Probudili jste svaly k životu a tohle přesně potřebujeme. Za pár dní bolest pomine, protože už za pár dní budete silnější. Často se říká, že si tělo na cvičení zvykne. Blbost. Zvyknout si můžete na nové brzdové destičky v autě, ale v případě fitness prostě sílíte. Každým dnem, po každém tréninku tělo sílí. A pokud mu budeme dopřávat také kvalitní a pestrou stravu, není lepší kombinace za kvalitnějším, delším a spokojenějším životem. A tělem, o kterém tak dlouho básníte ☺

Prý zhubnu i bez cvičení
To je pravda. Ono totiž zásadním přístupem za nižší váhou je hlavně jídelníček. Pokud je vzorný, nic nikomu nebrání v tom, aby zhubl. Opravdu ne. Ale zamyslete se nad jednou věcí. Věříte tomu, že když zhubnete, tak se vám tělo také krásně vytvaruje a získá ony ladné křivky? Nerada vás zklamu, ale to se nestane. Pod oblečením schováte cokoliv, i nedokonalé štíhlé tělo. Ale jsem si jistá, že 100% spokojenost bude jen tehdy, pokud tělo bude vypadat nejen hubeně, ale také zdravě, tvarovaně a fit. Nikdo přece nechce mít rosolovité nepevné ruce, povolené bříško a zadeček. Že ne? A tohle všechno dokáže jedině pravidelné cvičení.

Nebudu mít horu svalů?
Je mi jasné, že žádná žena nechce mít horu svalů. Tedy, alespoň ne ta valná většina. Uklidním vás. To se prostě nestane ☺ Jelikož začínáte, tak nevíte, že abyste vypadaly jak kulturistky, stejně jako u hubnutí tak i u nabírání hmoty, byste musely tomu přizpůsobit hlavně stravu. A to nejenže decentně, ale markantně. Od rána do večera byste musely přesně hlídat co a v jakém složení jíte, a to navíc v odpovídajícím množství, musely byste přizpůsobit razantně před-tréninkovou i po-tréninkovou stravu, a k tomu všemu byste musely rukama, nohama a vším možným tahat doslova stovky a stovky kilogramů a zátěže denně. Kilová činka v ruce vás do takových objemů nemá šanci NIKDY V ŽIVOTĚ dostat. Dokonce ani desetikilová ☺

Nemám čas cvičit
Já tuhle větu prostě vážně nemám ráda. Nemám. Chápu, opravdu chápu, že někdy se objeví den, kdy to vážně nevyjde, že si člověk nenajde ani těch 10 minut na cvičení. To se může stát. Proč ne? Ale říkat tohle každý den, 365 dní v roce, ... to je už pěkná blbost, že? ☺ Co takhle si říct, že máte čas cvičit. Sáhněte si do svědomí a řekněte si, zda byste o těch 10 minut přeci jen nemohli být méně u televize, u počítače, zda musíte jít na hodinu 3x týdně s kamarádkou do kavárny, zda den co den musíte dělat milion věcí na úkor vlastního zdraví a pěkného těla... vždyť si to představte, to vaše tělo a neříkejte mi, že byste opravdu sami sebe nechtěli vidět, jak vypadáte bez toho všeho tuku a s pevným bříškem... Už jste si to představili? To je dobře. Já si to také před rokem a něco představovala a přeměnila na skutečnost ☺ Musíte pochopit, že veškeré změny, které vidíte na fotkách u svých idolů a lidí, o kterých básníte, že byste taky tak chtěli vypadat, jsou zde i pro vás. Můžete vypadat úplně stejně. Ba dokonce ještě lépe. Tak schválně. Zkusíte trumfnout svůj vlastní idol? ☺

Přeji vám všem se cvičením moc štěstí... a už jděte hledat vhodné triko na první trénink ☺

38 komentářů:

  1. krásný článek Nikki, mnoho věcí z ěj jsem si zažila na vlastní kůži, pořád jsem se vymlouvala, ale pak jsem začala a zamilovala si to...na domácí tréninky nedám dopustit a při nákupu nových šortek na cvičení mám chuť je rovnou obléknout a začít "jančit" uprostřed obchodu :D

    OdpovědětVymazat
  2. Svatá pravda... :) Já cvičím zatím jen s Jill a Bobem. A hrozně je miluju. I když mě občas štvou. Chop, chop, ladies, chop, chop! :D

    OdpovědětVymazat
  3. Bezvadný a pravdivý článek :)

    Taky si pamatuju jak jsem začínala, polorozpadlé tenisky, minimum místa, a naprostá nechuť..Dnes je to rok, já mám rest day, a mám poct, že vyskočím z kůže :D

    Já bych s kamarádkou nikdy nemohla cvičit, podle mě to zdržuje a člověk má spíš chuť kecat.. Jo jít si zabruslit jen tak ve dvou je fajn, ale jinak ne :D

    OdpovědětVymazat
  4. Bydlím v bytě 25m2 a na cvičení prostor mám, sice jsem skoro zničila plovoucí podlahu, ale to se vyřešilo, když jsem hopsání přesunula na dlažbu do kuchyňského koutu... musím tedy dávat bacha, abych se na těch 80 cm širokém prostoru neumlátila, ale jde to :-)(Cvičím s Jill)
    Na argument "nemám čas" jsem včera viděla na xichtoknížce zajímavý citát: "Nemám čas - je dospělácká obdoba výmluvy - Pes mi snědl domácí úkol". :-)
    Něco na tom bude ;-)

    OdpovědětVymazat
  5. To je dokonalý článek!! Docela mě to ještě více nakoplo :)) díky

    OdpovědětVymazat
  6. Skvělý článek (zrovna jsem po cvičení :D )!
    V nějakých bodech vidím sama před pár měsíci, ale teď prostě cvičím i třeba proto, že mi to chybí, mám motivaci, baví mě to a to je to hlavní.
    Třeba mě zaráží mé spolužačky. Když máme při těláku volno, začnu si cvičit nějakou sestavu a všichni na mě koukají, odkud ty cviky mám atd. Když jim řeknu, že třeba normálně z netu, koukají jak tele na nový vrata, jim prostě chybí ta chuť!

    OdpovědětVymazat
  7. Krásný článek, Nikki :-)
    Naštěstí patřím mezi ty lidi, které cvičení po objevení Tvého blogu (letos v dubnu)...a s ním i Jill, Zuzky, Cassey Ho a Marušky...začlo strašně moc bavit. Když jdu cvičit, tak se už těším...co si dneska dám....když je na výběr tolik možností. Spíš byl ze začátku problém se zbytkem rodiny...co to blbnu...když hopsám nebo se kroutím (u jogy) doma. Teď už si trochu zvykli, že se mnou prostě nepohnou, ani výsměchem a odrazováním. Moje cvičení už je takový denní rituál, je to součást života. Bez něj už bych to nebyla já.
    Máš naprostou pravdu, že tělo sílí...oproti začátkům zvládnu technicky mnohem lépe kliky...dokonce i pánské už "jdou" a dám Side Plank :-)...v což jsem nikdy ani nedoufala. A lije ze mě vždycky jako z konve...teda kromě Yogy...tu si dávám u Rest days...to je odměna..."pohoda"...příjemné protažení a prohřátí těla.
    :-) zajímalo by mě kolik času v životě zabere chronickým vymlouvačům říkat "nemám čas" cvičit, vařit, nakupovat, číst, uklízet...blablabla...a kolik energie jim to musí brát...
    Stále platí : "Kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody..." :-)
    Pěknou neděli...a ať nezmrznem :-)
    Odpo dám Jill a CardioKickbox...už se nemůžu dočkat :-) jabadabadůůů...

    OdpovědětVymazat
  8. no...všechno samozřejmě pravda, jen bych malinko protestovala proti tomu,že si čas může najít každý...ehm...kolik je tu matek na md, co nemají hlídání? zkoušeli jste cvičit s vřeštícím dítětem?

    OdpovědětVymazat
  9. Jee, Nikki, tys mi vyfoukla článek! :D Zrovna zítra jsem o tom chtěla psát! :D
    Nevadí, přece jen to bude trochu jiné
    Ale jsou to skvělé tipy, pro ty co ještě NEZAČALI cvičit, perfektní návod :)

    OdpovědětVymazat
  10. Klára: myslím, že zrovna takových matek je tady plno :) Já také nikdy neměla pro své dítko hlídání a stejně jsem svůj čas, kdy spalo, trávila tím, že sjem dělala věci, které jsem dělat nemusela a mohla jsem cvičit ;)) tehdy jsem ale byla trošku jinde :) Malej vstával i 16x za noc :)

    A spousta maminek na MD s váma souhlasit nebude. Protože zrovna tyhle maminky by měly jít příkladem všem ostatním. Zkrátka, že to jde. A čas si opravdu může najít každý. Napsala jsem, že je pochopitelné, že to nejde denně. Ale aby někdo tvrdil, že nemá vůbec nikdy čas... to je výmluva :)

    OdpovědětVymazat
  11. já se nutit opravdu nemusím, ikdyž neříkám, že takové období jsem neměla a možná to zase i jednou příjde, ale řešení je jednoduché - dělat opět něco jiného :)

    OdpovědětVymazat
  12. jojo,neříkám,že nikdy, to je jasný. jen je i ta motivace těžší, když člověk nemůže pokaždé, kdy se mu chce :)

    OdpovědětVymazat
  13. ja teda za seba mozem povedat, ze ma cvicenie a sportovanie vzdy bavilo a nikdy som sa do toho nemusela nutit. cas a miesto je najmensi problem a karimatky mi spravila mama este snad pred 15timi rokmi a pouzivam ich doteraz:)na cvicenie mam jednoduche tielko a leginy a namiesto ciniek flase, aj ked je pravda ze po cinkach uz dlho pokukujem, no to ze ich stale nemam ma od cvicenia neodradza. zlom prisiel az vtedy, ked som zacala mat problem s kolenami a stale tie problemy aj mam, takze teraz co, doktor vravi obmedzit aerobny pohyb, nekrcit sa v kolenach atd., lebo inak sa to nezlepsi, tak si vyber, zdravie alebo sport? kupila som si spevnujuce obvazy a cvicim aj tak, ale je pravda ze som mavala aj pol rocne pauzy kvoli bolesti. teraz opat pokracujem, beriem lieky, vitaminy a da sa to celkom, len neviem dokedy:/

    OdpovědětVymazat
  14. Klára: jak říkám, určitě to nejde pokaždé. Já tomu rozumím :) Takovej člověk snad ani není, kterému by to VŽDYCKY vyšlo :D A když se člověku chce, a nemůže, tak to je ještě horší :) POkud si tímto procházíš moc často, vyzkoušej si třeba tabatu. Ta trvá 4 minuty a je to báječná metoda. :)

    OdpovědětVymazat
  15. Bashi: jakmile je zdravý v prdeli, pak je to dvojnásobný boj :) Ale jsi holka šikovná :) že se s tím tak pereš :)) někdo má prostě od přírody klouby vynikající, jiní prostě po rodičích a předcích zdědí klouby už od mala na houby... člověk chce cvičit a brání mu v tom zdraví. To už je ale samozřejmě jiné téma. Drž se :)

    OdpovědětVymazat
  16. To Klára BaK: ano zkoušela jsem cvičit s vřeštícím miminem. Nemám žádné hlídání, mám 2 děti a pracovně vytíženého manžela, který taky hlídat téměř nemůže. Přesto cvičím každý den už téměř rok a jde to. Protože když se opravdu chce, tak to opravdu jde!

    OdpovědětVymazat
  17. Musím se ozvat, Klárko BaK: nemám sice malé dítě a nejsem ani na MD, ale zažila jsem období (cca 2měsíce), než si rodina zvykla na to, že cvičit BUDU i kdyby trakaře padaly...a v té době mi během 30ti minut s Jill (30 Day Shred) 3-5x lezli do pokoje a prudili a chtěli se mnou diskutovat o tématu proč cvičím a jaká je to blbost. Protože by to ASI nepočkalo dalších pár minut. A to musím podotknout, že mi je 32let a nikoho tím cvičením neomezuji a a ni jsem neomezovala. Uvařené vždcyky mají i napečené, uklizené taky, vyprané prádlo a vyžehlené též. Videa mi neřvou, mám je tak hlasitě, abych slyšela já v pokoji, ale už neotravovala ostatní.
    Teď už si trochu zvykli...a dají mi 30minut denně "klid"...nebo využívám času, když jsem doma sama.
    Jak píše Nikki, zkus Tamatu, intervaláky, HIIT...to máš do 15-ti minut ready. A efektivní to teda je... u Zuzky stačí chvilka na to, aby ze mě pršel pot.

    to Bashi: Vítej v klubu bolavejch kolen...je nás tu takových víc. Ale bojujem :-) nejsme žádná béčka. Doktoři sami říkají cvičit a posilovat a zpevňovat okolí kloubů...aby vše drželo líp pohromadě :-) Modifikuj si cviky (podle svých možností), jde to. Mega důležité jsou správné techniky cviků...když jdeš dobře výpady, tak kolena nezatížíš tolik a squaty takytak...kolena nesmí před palce nohou.
    Držím moc pěsti, aby bolest ustoupila....je to vopruz, kdy není člověk 100% v pohodě.

    OdpovědětVymazat
  18. Díky za tipy! Nejde o to,že jsem lenoch, pravý opak-jsem perfekcionista a pokud nemůžu dělat věci naplno, šíleně mě to vytáčí a nedělám je vůbec. asi se budu muset( a manžel taky) smířit s tím, že domácnost nebude nablýskaná apod. Dokud byl syn malinký,tak to šlo,ale teď(1,5roku) je to děs běs.Jinak co se týče dětí, prostě obdivuju všechny, co jim nevadí, že dítě chce něco jinýho a brečí. Je to v mojí hlavě asi, ten špatný pocit, že se mu nevěnuju...

    OdpovědětVymazat
  19. Je to tak :) Já si vždycky řeknu "Chceš být měkká a rozteklá, nebo štíhlá a zpevněná? tak vidíš!" a jdu :D

    OdpovědětVymazat
  20. Nikki, parádní článek;-)
    Já začínala s koberečkem místo podložky (i teď na něm cvičím, bo su shnilá přenášet podložku:-)) a bez činek. Pak jsem koupila půlkilovky v Oriflame (a postupem času jsem se vypracovala až k 5ti kilovkám a dvěma vinbellům:-D)
    A čas jsem si prostě udělala (jeden syn měl v té době 3,5 roku no a ten mladší asi 4 měsíce, takže to byla bojovka... starší se chtěl připojit ke cvičení no a využívala jsem čas, kdy ten mladší spal, takže se někdy stalo, že už jsem se sprchovala za jeho asistence, ale odcvičit 30 minut jsem zvládla vždy...:-)
    V současné době jsem tak nějak naštvaná na svou tělesnou schránku, protože už od prosince jsem střídavě nemocná... Takže v lepších dnech makám a jsem šťastná, v horších časech jsem naštvaná, že se nemůžu hýbat a tím pádem jdou svaly k šípku... no tak doufám, že už budu v pohodě a bude líp...:-)

    OdpovědětVymazat
  21. Holky jsem na MD, malé je 10 a půl měsíce a na cvičení jsem měla čas i 3x denně, když spala ;) teď cvičím už "jen" jednou denně. V 19h jí uložím, zacvičím si a až pak se věnuji vaření a podobným kravinám. 19-20 je prostě můj čas na cvičení a švihadlování. A jde to. A six pack už se rýsujeee :)

    OdpovědětVymazat
  22. Krásně shrnuto a milionkrát podtrženo! A jestli si někdo, kdo se zatím odhodlává se sebou něco udělat a pořád to odkládá na dobu neurčitou, po přečtení tohoto článku nešel do svědomí, tak už fakt nevím, co takovému člověku poradit.
    Fakt super napsáno a jediné o co tady jde je CHTÍT! Protože všechno jde, když se chce :)

    OdpovědětVymazat
  23. Jaaj, ty bolavý kolena, to je můj okruh spřízněných cvičenek! :-) Už sice necvičím doma s činkama a karimatkou denně jako první půlrok, mnohem víc běhám a jezdím na kole, ale ty kolena a klouby vůbec mě taky trápí a jak. Pohyb je moje závislost, nabíjí mě a ve svým životě ho dneska už zoufale potřebuju, takže i když u mě nejde o to, že se nemůžu dokopat, mívám období, kdy prostě nemůžu tak moc, jak bych chtěla... Nikki, takovej článek tu ještě nebyl! :-)

    OdpovědětVymazat
  24. Super clanek nikki, sem rada ze uz tu zacatecni fazi mam za sebou a dneska je cviceni moje zavislost.
    Nechci se nikoho dotknout, nejsem matka ale neverim ze dite vyzaduje 24 h denne nonstop pozornost a ze si maminy na MD nenajdou cas na 10 min workout... Proste kdo chce najde si kdo ne najde si vymluvu;)

    OdpovědětVymazat
  25. Krásně napsané :) Musím říci, že se občas taky vymlouvám a nechce se mi. Pokoj mám malý, ale pokaždé jsem si ten prostor na cvičení našla, myslím si, že pokud člověk opravdu chce, tak výmluvy nehledá :)

    OdpovědětVymazat
  26. Holky, na ty kolena zkuste Diclofenac gel...já s tím měla taky problém a musim říct, že to je nejúčinnější věc, co jsem zatím měla. A kombinace s neoprénovým návlekem, se kterým se dá i cvičit, je super. Samozřejmostí jsou kvalitní odpružený boty.
    Bože, jakou já mám někdy "línou", když přijdu z práce domu a vim, že musim vařit, něco uklidit, nakoupit...ale je zajímavý, že na to cvičení pořád myslim, že už pak musim, nebo by mi svědomí nedovolilo usnout. Mám to někdy i v den volna, který mám navíc-třeba, když mám nataženej sval nebo tak...to je pak psycho :-)...pořád se přesvědčuju, že to do zejtra musim přežít, aby si ten sval odpočal :-D

    OdpovědětVymazat
  27. Dík za motivaci, Nikki.
    Taky mám občas pocit, že když cvičím, tak zanedbávám rodinu. Ale říkám si, že půl hodina (no spíš třičtvrtě s okolní činností) je jako nic. A pak se snažím neflákat se jinak (čtení si časopisů, dlouhé sbírání se k úklidu).

    Zatím cvičím s petkama, ale třeba někdy si pořídím i činky, zaberou méně místa a snad se s nimi dá i boxovat (s petkama ne).

    OdpovědětVymazat
  28. Effi: Těžko posuzovat, pokud ty děti opravdu nemáš. Dokud jsem neměla,mluvila jsem stejně jako ty. Jistě nepotřebuje 24h péči, jen je to všechno mnohem těžší, jelikož některý z nás nemají jednoduchý podmínky.Já tu neobhajuju maminky, co nic nedělají, jen jsem chtěla poukázat na to, že v prvních třech letech dítěte i některý mamči chápu, že přiberou a ani nemají na to s tím něco dělat, V takovým případě pravdy z článku zastiňujou jiný věci ;)

    OdpovědětVymazat
  29. Nikki, opět super článek. Naprosto s Tebou souhlasím a i já jsem se stala v posledních měsících na cvičení závislá. A vím, že není problém najít těch 30 minut denně na Jill ..... vždyť vůle je jako sval :-)

    OdpovědětVymazat
  30. http://www.youtube.com/watch?v=HGZJcqra5RQ&list=LLns_WSoRc2oV_FXTJuxJi-w

    Best excuses for not working out :)

    OdpovědětVymazat
  31. Ahoj všichni a hlavně Nikki,
    článek je moc pěkný a vyhrkly mi při jeho čtení slzy do očí. Tak ráda bych cvičila...

    Mám totiž dva týdny po operaci. Vytvořila se mi na kostrči dermoidální cysta a musela jsem jít už na druhou operaci. Zatím mám stehy a pohyb tudíž znemožněný.
    Po první operaci jsem asi 5 měsíců byla naprosto bez pohybu. Na tuto dlouho dobu navázala další operace, takže už mám opravdu absťák. Předtím jsem cvičila každý den hodinu v kuse - poctivě.

    A teď? Co můžu dělat? Za tu dobu nicnedělání jsem opravdu přibrala a chci to dát dolů, ale vím, že k tomu to cvičení potřebuji. Ale nevím, co můžu cvičit.

    Proto se na vás, dámy, obracím s prosbou. Poraďte mi, co můžu dělat? Jak mám vydržet, čím nahradit pohyb? Jak se zbavit rovnice "žádné cvičení = chutě k jídlu"?

    Budu vděčná za jakoukoliv radu, cokoliv.
    Prosím pište na email Sisinka123@seznam.cz

    Děkuji

    OdpovědětVymazat
  32. Den bez cvičení je pro mě naprosto o ničem- jak jsem nevstávala do fitka, spala jsem až do 11 a od té doby furt něco jím a putuluju se bytem, přitom jsem měla naplánováno takový práce..a udělala tak polovinu.. ještě, že těch dnů bez cvičení mám minimum, rozhodně výhledově žádnej takovej promrhanej den neplánuju.. :)

    OdpovědětVymazat
  33. Hezky clanek, dekuji :-) Jen bych se rada zeptala na tvuj nazor...pritel pracuje denne fyzicky, takze svalstvo ma, ale je stihlejsi a napadlo me, kdyby si v rpacovni dobe delal denne jeden proteinovy napoj do mlika ci vody,nabral by na objemu. Nemel nic proti, jen ted nevim, je lepsi hned rano? pres den? ci az po praci? on rano nesnida, ehhm co nadelam, ale v case na obed si vzdy odskoci neco koupit k snedku a pak az k veceru ma veceri doma, to pak doplnuje cely vecer spaleny kalorie :-)))Dekuji

    OdpovědětVymazat
  34. Jesterka: jen po proteinu bohužel svalstvo nenabere. To je častá mýlka. Aby muž nebo žena získali na objemu, musí tomu odpovídat strava, poměr sacharidů. Proto muži, co jsou v těch fitkách a jednou na objem, pijou před, během i po tréninku hlavně gainery (sacharidové nápoje), samotná bílkovina svalstvo ohlídá a vypiple, ale na přibírání jako takovém na objemu opravdu nestačí.

    OdpovědětVymazat
  35. Niky super článek,tvůj blog společně s Jillien nastartovali a vyburcovali mě i moji dceru -16.let něco začít dělat a po 4.měsících na sobě vidím i výsledky.ne že bych potřebovala hubnout,ale spíš zpevnit tělo a probudit svaly po čtyřicítce ;) Nikdy bych nevěřila,že mě bude bavit cvičit podle videa doma v obyváku, ale opak je pravdou,takže opravdu děkuju za inspiraci. Míša

    OdpovědětVymazat

Děkuji za každý komentář :)