Moje proměna nejen do léta - pár tipů do změny vašeho životního stylu

Drazí začínající,
následující slova jsou určena právě pro vás, co jste se zapojili do soutěže Moje proměna do léta, ale samozřejmě pro kohokoli, kdož se rozhodli pro svou vlastní proměnu v soukromí. Věřte, že chápu vaše pocity, jelikož jsem na stejném začátku, jako vy, byla také. Byla jsem plná obav, jelikož jsem nic moc nevěděla a netušila, co je to ono správné, a zároveň jsem byla tak vzrušená a nadopovaná odhodláním, že neexistovalo nic, co by mne dokázalo zastavit. Touha přeměnit své vlastní tělo byla neskutečně silná. Chtěla jsem vědět, jak budu vypadat bez tuku, tvarovaná, jak rychle mi budou z obvodů mizet centimetry a jak rychle pofrčí váha dolů. Vím, že i mnohým z vás tohle koluje hlavou a možná potřebují nějaký odrazový můstek. Věřte, že nepotřebujete žádné přesně striktní návody, jedinou radu, kterou vám já za sebe mohu dát a kterou jsem se postupně naučila řídit, je instinkt. Není nic důležitějšího, než se řídit vlastním srdcem a poslouchat své vlastní tělo. Každý z nás je originál. Na každého z nás neplatí stejné metody, každý z nás se nemůže řídit jednou tabulkou, jediným plánem či vzorcem. Jistě jste si všimli, že je na internetu i v knihách spousta tak rozdílných informací. Určitě je to proto, že jsme všichni stejní? Ne. Je to proto, že jsme každý jiný a záleží jen a jen na nás, jak si svůj zdravý životní styl nastolíme a jak bude vypadat a jaké ony tabulky či návody budou NÁM vyhovovat.

Poslouchat vlastní tělo
Když jsem zmínila frázi "poslouchat vaše tělo", určitě mi někteří z vás neporozumí a budou se ptát, jak vlastně poznáte, že se vám něco tělo snaží říct. Já to z počátku také naprosto sobecky přehlížela. Ale naučila jsem se s tělem spolupracovat. Pokud vás něco bolí a vy stále tělo drtíte cviky, určitě to není správně.  Šetřete ono místo, o kterém vám tělo říká, že to tam potřebuje dát dohromady. Zvolněte, vyhýbejte se cvikům, které ono bolavé místo provokuje, a zaměřte se na jiné části těla. A zároveň se ujistěte, že cvik, který onu bolest podporuje, cvičíte správně. Ve velké většině se jedná o špatné provedení cviků. Podívejte se řádně do zrcadla a zkontrolujte, zda cvičíte cvik opravdu stejně, jako kdokoli, koho máte na videu. 


Kdy necvičit
Jste nemocní? Rýma a kašel a teplota vás brzdí? Ne. Je to tělo, které říká "teď zpomal, potřebuji sílu na to, dát tě do pořádku". A vy byste mu to měli umožnit. Neberte tělu potřebnou energii, aby vás co nejrychleji dostalo do stavu, ve kterém si budete moci dovolit zase cvičit. Říkáte si nejspíš, že když však vynecháte cvičení, tak se celý onen proces zastaví a zase budete muset od začátku. Není to pravda. Zdravým a správným stravováním se přece staráte o svou postavičku dál. Cvičení na pár dní sice vynecháte, ale tělu prokazujete dál službu, nebojte se. Je snadné hodit hned vše za hlavu, ale správnější přístup je hledat cestu.

Změna životního stylu nemá konečnou
Je také důležité si uvědomit, že změna životního stylu není krátkodobá záležitost, ale životní styl, který se s vámi potáhne až ... Až ☺ Já také pochopila, že neexistuje nějaká konečná stanice, kde by to všechno přestalo a někdo zakřičel "konečná stanice, prosím, vystupte" ☺. Není žádný takový bod. Ani netušíte, jak častokrát sama slyším, že teď už jsem přece štíhlá, tak už přece nemusím cvičit a můžu si jíst, jak se mi zlíbí. To opravdu takto nefunguje. To by byla opět "změna" životního stylu, ke kterému se přece nechci vracet. Proto jsme přeci začali pracovat na tom novém, že ano? ☺

Zdravé stravování po svém? 
Co je to vlastně zdravý životní styl? Pro mnohé nezasvěcené, kteří po změnách netouží a kteří se změn bojí, je to hlavně v jejich myslí neskutečné trápení. Já jsem za celou dobu své změny životního stylu nezaznamenala, že bych se trápila. A víte proč? Udělala jsem si to po svém! Častokrát jsem na internetu koukala na vzorové jídelníčky a málem jsem se poblinkala z představy, že bych každé ráno MUSELA jíst ovesné vločky s mlékem a podobné věci. Komu to chutná, výborně. Mě však představa takového druhu jídelníčku nešla přes srdce a ani tělo to nechtělo. Vzpíralo by se. Vím to. Takže mi nezbývalo, než si udělat zdravý životní styl ála Nikki. A stejně tak - úplně stejně - by to mělo vypadat i u vás. Nikdy se neřiďte tím, co vám nevyhovuje. Ale inspirujte se!!! Vaše kamarádka zhubla, protože vynechala ze svého jídelníčku pečivo? Prima. Takže se do konce života nedotkne pečiva? Takže se po jejím vzoru ani vy do konce života nechcete dotknout pečiva? Vaše známá vynechala brambory, rýži a těstoviny. A zhubla. Jak dlouho tento stav bude trvat? Myslíte si opravdu, že si vaše tělo o takové věci časem neřekne? Ze svého jídelníčku je určitě dobré vyřadit přesmažená jídla, tučné salámy, koláče, sušenky, buchty, sladké nápoje... však vy to znáte a víte, co tam nepatří. Ale člověk pro své fungování potřebuje věci, pro které se narodil. Potřebuje brambory, rýži, pečivo, i ten tuk potřebuje, aby tělo mohlo zase spalovat tuk (neptejte se mne na přesné fungování těla v tomto případě, ale je to tak ☺). Důležité je, najít si a naučit se korigovat množství veškerých potravin, které jíme. Zpočátku vám rozum bude velet, abyste se (někdy až příliš) omezovali. Ano, vesměs je to správná cesta ono omezování, protože člověk opravdu musí snížit příjem jídla, aby se dál nekulatil. Ale omezit jej na minimum je možná ještě horší. Při velmi nízkokalorické dietě nebudete trpět jen psychicky, ale nutno si uvědomit, že kromě vás tělo potřebuje energii na zajištění funkčnosti vnitřních orgánů - včetně srdce. Nechceme se přece zničit, ale vylepšit! Takže baštěte rozumně, častěji a zmenšete porce. Neživte se pouze zeleninou (fitness odborníci často říkají jednu pravdu - zelenina není jídlo, ale pouze doplněk k jídlu - a mají pravdu). Zeleninou sice zaplácnete kvalitně žaludek, ale energetická hodnota je v tomto případě na tak nízké úrovni, že to na fungování těla nestačí. Takže kombinujte. Pokud si na snídani potřebujete dát svůj oblíbený chléb s vajíčkem, ředkvičkami, udělejte to. K tomu si dejte jogurt nebo ovoce. Snídaně musí být bohatá, energicky snad nejvyšší z celého dne, jelikož nám startuje metabolismus = spalování, tělo začne fungovat a na to po ránu potřebuje sakra hodně energie ☺ Pokud si potřebujete dát na oběd rybu s bramborem, udělejte to. Jezte tak, jak vás to učili ve školce. Důležité je zmenšit porce a nepřejídat se.

Častokrát se mne v emailech ženy ptají, jak zásadně jsem změnila stravování. Moje odpověď zní vždycky, že vlastně nijak, kromě toho, že jsem zmenšila porce a začala jsem jíst častěji. Koláče vystřídalo ovoce, sladké nápoje neslazené vody a zelený čaj. To je celá změna. Nemá smysl být drastický vůči tělu. A začít ho doslova krmit tím, na co předtím nebylo zvyklé. Nesnášíte müsli? Tak to ani nezačínejte jíst ☺ Bojíte se, že se budete muset krmit věcmi jako humus, bulgur či kuskus, a různými dalšími věcmi, které vám už z názvu nahání husí kůži? Nemusíte to přece dělat ☺ Samozřejmě bude záležet čistě na vás, zda pocítíte touhu rozšířit své kulinářské obzory o tyto zdravé věci, ale pokud se tomu bráníte, je to v pořádku. A je to tak snadné

Čím je dobré se vždy řídit
Přesto je nutné znát jakési základní poučky, které jsem neměnné a které neobalamutí nikdo.
1) vybírejte z celozrnného pečiva, má sice stejně kalorií jako běžné cereální pečivo, ale pro tělo má mnohem větší přínos
odpoledne i večer zkuste omezit sacharidy a nahraďte je věcmi obsahující bílkoviny - vejce, sýry, tuňák, kuře, tvaroh, šunka a k tomu čerstvou zeleninu
2) kdykoli máte hlad (ne pocit hladu), dejte si něco malého na překlenutí doby, než budete zase jíst. Nechat tělo trpět hlady je nesmysl. Mít hlad není zločin, je to reakce těla, že mu došla šťáva a vy jste mu předtím dopřáli málo. Pokud vás hlad přemáhá ve stejnou dobu příliš často, určitě navyšte množství jídla, které hladu vždy předchází. Opatrně ☺ Sami vychytejte, co je pro vás to "akorát" ☺
3) pokud máte večer chutě, přes den jste dělali něco špatně. Tzn. špatná skladba jídla (málo sacharidů?) nebo jste jedli málo. Pokud se večer musíte do večeře "nutit" a nepociťujete hlad ani chutě, je to správné znamení, že přes den jste to dělali správně
4) často jste unavení, po cvičení vám bývá mdlo a třesete se? Přitom jíte dost zeleniny? Zkuste se podívat do vašeho jídelníčku, zda tělu dáváte dostatek energie a zda obsahuje dostatek sacharidů. Sacharid je základní jednotkou energie pro tělo. Nevylučujte je záměrně.
5) přestože nemáte večer hlad, najezte se. Tělo sice na večer svůj metabolismus zpomalí, ale stále funguje. Do dalšího dne je to hned několik dlouhých hodin bez jídla a je možné, že se v noci či těsně nad ránem probudíte hlady. To je známka, že tělo prostě "maká" pořád a nemá kde si sehnat "matroš"  ☺ Tedy má, ale tím vás strašit nebudu ☺
6) je mylné si myslet, že drastickým omezením jídla donutíte tělo spalovat tuky. Je správné si myslet, že drastickým omezením jídla přijdete o veškerou svalovou hmotu, zpomalí se vám metabolismus téměř na nulu a riskujete zdraví.
7) s množstvím odcvičených dnů se bude navyšovat svalová hmota. Na pohled to nemusíte poznat, ale na častějším hladu určitě. Svaly jsou prostě od toho, aby více spalovaly. A vy si za tu dřinu budete nakonec moci dovolit víc jíst ☺ Přesně proto se jídelníček sportovců skládá snad z osmi jídel denně. Svalová hmota rychle spaluje. I vy se s tímto setkáte. A až se s tím setkáte, neděste se, že budete muset jíst víc. Radujte se, že už můžete jíst víc ☺ 
8) neničte tělo nonstop cvičením. Jednou až dvakrát do týdne je základ dát tělu přestávku. Svaly se regenerují, tělo potřebuje odpočívat. Chápu, že je vám to jedno. I já na to takto koukala a říkala si sobecky, naprosto sobecky, že já CHCI cvičit a prostě BUDU cvičit. Potřebovala bych někoho, kdo by mě tehdy pořádně profackoval. Protože jsem myslela jen na sebe a ne na to, že na tyhle změny mám jednoho důležitého parťáka, který mi v tom všem pomáhá - moje tělo. Dejte mu opravdu odpočinek. Dopřejte mu to. Pokud vás bude ničit ona představa, že nic neděláte, běžte ven na procházku. Vy dostanete to, co chcete - pohyb, aktivitu, tělo zažije odpočinek, který potřebuje od činek a náporu na svalovou hmotu, která se mezitím dává do kupy a zdokonaluje se! 
9) jezte méně, ale ne málo. Sledujte odezvy těla, co vám říká a jak reaguje a podle něj se zařiďte. Vždycky!!!
    Pár posledních postřehů na závěr. Možná jste nikomu o svých změnách, na které se chystáte, neřekli. Bojíte se, jak by se na vás lidé dívali, co by si mysleli, možná by i na vás změnili názor. Máte pravdu. Pro lidi je všechno vyčnívající a jiné prostě divné. Přesto jste to právě vy, kdo dělá přirozené věci. Normální věci. Budete zdravě žít. Starat se o sebe. Tomu se totiž říká láska. Bude záležet čistě na vás, čemu dáte přednost. Bez boje to tak jako tak nebude ☺

    Co to je mít se opravdu rád?
    Jednou si mě jeden terapeut (opravdu báječný člověk, který dává školení po celé Evropě) zavolal před celou skupinku lidí na jednom sezení a ptal se mě, zda se mám ráda. Já samozřejmě odpověděla, že ano. A on se zeptal proč. A já řekla, že můžu věřit jen sama sobě a že si rozumím. A že se nikdy nezklamu. A on se na mě podíval a řekl, že to je moc pěkné, ale co všechno dělám proto, abych si dokázala, že se mám ráda. Tak jsem zalovila v paměti, říkala jsem si, že chce slyšet asi něco jiného a po chvíli jsem vypotila proslov ve smyslu, jakože mám své koníčky, které mě naplňují a věnuji se sama sobě... a on jen zakroutil hlavou, přišel blíž, levou rukou mne objal kolem ramen a před celou tou skupinou se mne zeptal - "kouříš?" A já kývla ano, samozřejmě, když mě viděl před hotelem s cigaretou. "Před chvíli si tady do sebe cpala nějaké svinstvo, co to bylo?" Jo, byl trochu od rány, ale jak jinak člověku říct, že se cpal jak dobytek koláčema, zapíjel to Mirindou a na to si šel pro tři chlebíčky? Já mu na to tehdy neodpověděla a on mě poslal posadit se. Své stravovací návyky jsem tehdy ještě neměla sílu změnit, ale krabičku s cigaretami jsem vyhodila a od té doby nekouřím. Dnes vím přesně, jakou odpověď chtěl slyšet na otázku, co dělám proto, abych si dokázala, že se mám ráda. Je to péče o sebe a péče o tělo. Tohle je ta láska! Pravá láska k sobě samé!


    Jakkoli divně vám to zní, je to přesně ono. Až na vás tedy budou lidé koukat divně, věřte, že je to proto, že jste se začali mít opravdu rádi. Praví přátelé to pochopí, jiní vám to budou rozmlouvat. Nedejte se. Nikomu nevnucujte svoji změnu, respekt a toleranci zase požadujte od ostatních. To je fér. Staráte se o to, aby jste snížili zdravotní rizika. Staráte se o to, abyste tady mohli být déle. Déle si užívat budoucích vnoučat ☺ (třeba). Se zdravou životosprávou se změníte nejen fyzicky, ale i psychicky. Nebudete neustále smutní a zdrženliví, ale plni života. A třešničkou na dortu pro vás bude pohled do zrcadla a schopnost se konečně nasoukat do džín a triček, které už vám roky leží ve skříni ladem ☺

    Je před vámi ohromně náročná a dlouhá cesta, ale jakmile se s ní sžijete, pochopíte, že to není tak strašné. Již po pár dnech (slovy možná dvou, třech dnech), se už budete cítit jako vyměnění, plní síly, dobrého pocitu a naděje, že jdete správným směrem. Nenechte si tyhle pocity nikdy nikým sebrat či znehodnotit. Nevažte se 5x denně za účelem kontroly váhy. Jediným správným a účinným a všeříkajícím pomocníkem je krejčovský metr nebo vaše oblečení. Vy to víte, že to tak je. Teď to ještě vstřebat a pochopit pravdu těchto slov ☺

    Strašně moc vám všem držím palce ve vašem životě, ve vaší snaze to konečně rozseknout a změnit to ☺ Vím, o čem mluvím, já si těmi přeměnami postupnými a nadšením prošla a stejně tak si jimi prošlo i spousta dalších žen a mužů. Věřte, že když jsme to dokázali my, dokážete to taky. Spoustu věcí ve svém životě ovlivnit nemůžeme, ale tenhle typ změny je tu opravdu pro každého. I pro vás, kdo si čtete tyhle řádky ☺

    Nikki ♥

    další články pro začínající zde -> http://mojetelo.blogspot.cz/search/label/zacatecnici

    60 komentářů:

    1. Vyčerpávající (pro tebe musel být) a úžasný článek! Děkujeme... :)

      OdpovědětVymazat
    2. Krásný článek, i když se mě tak úplně netýká, protože začátečník nejsem, přečetla jsem ho s radostí:)
      líbí se mi hlavně ta část o tom, jak to dělat podle sebe, ne podle toho, co dělá někdo jiný :) že kamarádka nejí pečivo? no a, já ho jím, mám ho ráda, a sto kilo kvůli tomu nevážím :D

      OdpovědětVymazat
      Odpovědi
      1. přesně tak, já si tedy snídani nebo den bez pečiva prostě nedokážu představit. :))

        Vymazat
    3. Miluju Tvůj blog, je pro mne velkou inspirací! A skvělý článek, já jsem už svou "proměnu" odstartovala :)

      OdpovědětVymazat
    4. Nádherný, poutavý článek :-) si velkou inspirací pro spousty lidí! <3

      OdpovědětVymazat
    5. Dokonale napsané. Jsem ti hrozně vděčná, protože ty jsi ta, která ve mě probudila odhodlání změnit svůj životní styl, vydržet to, nezlenivět, pečovat o sebe, začít se mít ráda. Děkuju!

      OdpovědětVymazat
    6. Nikki díky, aj mne to pomohlo sa nad sebou trochu zamysliet a ako zaciatocnik sa necitim. :)

      OdpovědětVymazat
      Odpovědi
      1. Já tě chápu, protože já si také stále musím opakovat spoustu věcí, neustále :)

        Vymazat
    7. Ahoj Nikki, moc hezký článek. :) Dnes do všeho jdu pořádně, zajedu do starých kolejí. Do léta musím mít hezkou postavu. Budu o ní bojovat! Vyfotila jsem se, do večera pošlu přihlášku do soutěže. :) Měj se krásně.

      OdpovědětVymazat
    8. Sice nejsem začátečník, ale nadšeně jsem se dala do čtení x) Moc se mi líbí část, ve které píšeš, že to děláme pro sebe, jak naslouchat svému tělu a mít ho rádi x) I když stále nevypadám, jak si dlouho představuju, mám své tělo ráda a věřím mu, protože toho tolik vydrželo a každý den přistupuje na vše, co s ním hodlám provádět, ať už jde cvičení či stravu x) Jsi opravdu motivující osobností! x)

      OdpovědětVymazat
    9. Ahoj Nikki, musím říct, že tenhle článek se Ti, stejně jako tvoje ostatní, opravdu moc povedl. :) ( I když nechci být 'hnidopich', musím to říct... Ve větě 'Svaly jsou prostě od toho, aby více spalovali' má být tvrdé y :D ... Opravdu to neber osobně, jen jsem na to chtěla upozornit. ;) ) Přeji Ti hodně štěstí a doufám, že sem opět brzy přidáš nějaký skvělý příspěvek. :)

      OdpovědětVymazat
      Odpovědi
      1. :D v pohodě, já to opravím, nacházím tam průběžně pořád chyby, které opravuji... :))

        Vymazat
      2. hotovo, četla jsem to několikrát, přeci jen je to dlouhé :D a člověk vlastní chyby prostě jednoduše přehlídne... :))) úděl vlastní práce :D určitě tam budou další věci, ale to průběžně opravím :D

        Vymazat
    10. Moc krásný článek! A opravdu oceňuju tu část - mít se rád.

      OdpovědětVymazat
    11. Strasne moc dekuju za skvelej clanek....Zrovna dneska vaham jestli cvicit kdyz nejsem uplne ok - prvni den menstruace je pro me vzdycky konecna, nemuzu skoro ani chodit, jak me boli bricho a v krizi, ale prave jsem si rikala, ze prece neprerusim cviceni a nezahodim celou praci...ale po precteni si tu pauzicku asi dam, jen dneska...takze zejtra si dame s Jill 4. den 2. levelu, o tom zadna:-) Nejhorsi je vazne ten prvni den:-/
      Strasne moc dekuju ze si na nas i ted udelas cas:-) Mej se moc krasne a odpocivej:-) pa, Barbora

      OdpovědětVymazat
    12. Krásný článek, strašně se mi líbil :)) Je v něm samá pravda..a část o tom, jak se máme opravdu rádi se mně osobně líbila úplně nejvíc, protože přesně tam to všechno začíná :)) Není to jen o vzhledu, ale i o zdraví a dobrém pocitu, který nepřichází jen tak odněkud..vychází to z našeho těla, když je spokojené :)

      OdpovědětVymazat
    13. Tohle se ti opravdu povedlo, zhltla sem ten článek hned dvakrát aby mi nic neuniklo. Já sama (kráva blbá) jsem začala kouřit, byla sem těžká frajerka. Postupem času se z toho stala závislost, né těžká ale stejně. Ale dneska ráno jsem si tu cigaretu nedala, protože sem měla pocit že jí prostě nepotřebuju a nechci. Že jestli chci změnit svůj životní styl, tohle tam nepatří a nechci aby to tam patřilo. Neměla jsem chuť, teď mám totiž chuť změnit svůj životní styl a mít se ráda. A o tom to je, dokud si tohle sama neuvědomíš, ikdyž tě někdo nakopne - u mě to byl z části tvůj blog a souhra náhod které jakoby mi řekly: "Dělej se sebou už něco!", tak nic nezměníš. Musíš tomu sama věřit.
      Děkuju že tady jsi!

      OdpovědětVymazat
      Odpovědi
      1. Fluffy, já také začínala vyloženě z frajerství... potřebovala jsem "zapadnout" do kolektivu v práci, kde všichni kouřili. No, pěkně blbá jsem byla :)) Ale po onom sezení, které jsem popisovala výše, si nás kuřáky vzal terapeut stranou a řekl jednu krásnou věc, kterou jsi i ty zmínila: "Dělej to, co můžeš nedělat." čili "pokud můžeš nekouřit, tak to udělej". Je jedno kolik lidí mi říkalo, jak moc ta sranda stojí peněz a jak to ničí zdraví, já to věděla i bez nich, ale stačí jedny dobře mířené slova ve správnou chvíli a ono to zafungovalo. Opravdu. Ve stejný den se mnou přestala i kolegyně kouřit a oběma nám to dodnes vydrželo :)

        Vymazat
      2. Pro mě je přestat s kouřením jeden z cílů "proměny". Doufám že se mi to podaří dodržet protože jak píšeš - POKUD MŮŽEŠ NEKOUŘIT, TAK TO UDĚLEJ. A nejlepší je že mám pocit, že se na to všechno těším!

        Vymazat
    14. Já se sebe vždycky spíš ptala: "A povede se mi to vůbec?" Což bylo samo o sobě hrozně negativní. Už nee, už jsem pozitivum samo. :-D Větou: "Nenechte si tyhle pocity nikdy nikým sebrat či znehodnotit," jsi vystihla mé časté pocity. I když je spousta šikovných blogujících slečen se stejným problémem, stejně mám pocit, že jsem na to sama. Přála bych si mít reálnou spolubojovnici a rádkyni a oporu...
      Rady v odrážkách jsou skvělé, člověk to obecně ví, ale často zapomíná, proto si je s dovolím vytisknu do svého deníčku. :-)

      OdpovědětVymazat
      Odpovědi
      1. Já jsem reálná spolubojovnice, rádkyně a opora :D

        Držím palce :)

        Vymazat
      2. No však víš, jak to myslím. :-D Dokud si na tebe hmatatelně fyzicky nešáhnu, budeš pořád jen virtuální studnice moudrostí. ;-)

        Vymazat
    15. Tyhle články jsou i pro "pokročilé" si myslím. Přece jen se člověku pak připomenou základní věci. :) Moc povzbudivý článek!

      OdpovědětVymazat
    16. Nikky, tohle je nejlepí článěk, je v něm všechno co se člověku honí hlavou, perfektně jsi to všechno vystihla!! Už jsem si to v sobě taky takhle urovnala a doufám, že mě vůle neopustí, že mě to bude pořád bavit, tak jako teď! Díky za podporu!

      OdpovědětVymazat
      Odpovědi
      1. Hodně štěstí přeji :)

        je to přesně jak píšeš. Člověk si to musí urovnat sám v sobě a stále se k tomu, k čemu dospěl, vracet :)) Také to dělám :)) Člověku se pak lépe dýchá, protože cítí, že v tom má jasno :)

        Vymazat
    17. nádhera :)
      a já nemůžu nic než souhlasit!

      OdpovědětVymazat
    18. Ahoj Nikki. :)
      Nejprve bych ti chtěla říct, že jsi moje velká motivace. Opravdu, to co jsi ty dokázala, je až neuvěřitelné! ;)
      Dále bych ti chtěla moc poděkovat, že jsi udělala soutěž(moje proměna), protože to je pro mě další velká motivace.
      A jako poslední ti moc děkuji za tyto rady, protože mi určitě hodně pomůžou v mojí proměně! :)
      Tak snad se to nám všem podaří!:)

      OdpovědětVymazat
    19. Další super článek :) ty mě vždycky tak nabiješ motivací :) to snad není možný :))

      OdpovědětVymazat
    20. Nikki, chtěla bych ti moc poděkovat, protože nebýt Tebe, tak můj život dál běží ve starých kolejích. Ale před pár týdny jsem náhodou objevila Tvůj blog a začetla se do něj (po čase mi došlo, že Tě sleduji už pořádně dlouho, ale na Tvém knižním blogu:)). Neuvěřitelně jsi mě nakopla a já jsem se sebou konečně začla něco dělat. Problém s váhou sice nemám, jde mi spíš o vytvarování postavy a výsledky zatím nijak extra nepociťuju, ale o to víc mě to motivuje pokračovat a těším na změny, které prostě musí přijít. :) Určitě jsi to tady slyšela už mockrát, ale díky Tobě jsem převrátila svůj život vzhůru nohama, pomalu měním svůj životní styl a přítel-sportovec to taky velice ocenil. :) Tímto komentářem bych Ti chtěla poděkovat za to, žes mi otevřela oči a že jsi mou inspirací. :) Přeju moc moc štěstí miminkem a doufám, že v životě budeš šťastná. :)
      D.

      OdpovědětVymazat
      Odpovědi
      1. Mockrát Ti děkuji :))) Ať se moc daří, s přítelem - sportovcem, ti to půjde určitě lépe :)) Hodně štěstí :)

        Vymazat
    21. Ahoj Nikki:-) sice jsem se do proměny nepřihlásila, ale hlavně díky Tobě a Tvému úžasnému blogu (ano, vyzdvihuji ho až do nebes a radím kámoškám, aby si to taky pročetly) jsem se rozhodla se svýma špekama něco udělat a zbavit se jich (doufám, že jednou pro vždy). Začala jsem jako většina s Jill a jejím 30 Day shred. Dnes jsem cvičila podruhé 3.level a musím říct, že je to pro mě pořád pěkná makačka. Změny zatím pozoruji spíš psychické.. po každém cvičení se cítím skvěle a nabitá energií!! I když nějakej ten centimetřík už taky bude dole :-) Na tvém blogu jsem se stala doslova závislá a hltám každý článek, který sem napíšeš! A že opravdu stojí za to!! :-) Ještě jednou děkuji za to, co pro nás všechny děláš, jak nás motivuješ, podporuješ a inspiruješ! Jsi skvělá! A také moc gratuluju k mimču, určitě se u Tebe v bříšku má krásně!:))
      Hezký den :) Kačka

      OdpovědětVymazat
    22. Ahoj Nikki,přesně tak,jak jsi to napsala,to cítím i já.Píšeš skvěle a jsem ráda,že jseš.Tvůj blog čtu asi 3 týdny a tak mě nakopl,že už 16dní cvičím.Je mi 47let a věř mi není to lehký.Do proměny jsem se nepřihlásila,ale chci vydržet.Bude to hlavně moje vítězství.Taky se moc neotvírám před ostatními lidmi,jako ty,ale tobě jsem napsat musela.Jsi moc fajn a přeju ti hodně štěstí a radost z miminka.Ahoj Ilona

      OdpovědětVymazat
      Odpovědi
      1. Ilono, mockrát ti děkuji, vážím si toho moc :)) A jsem ráda, že už tě to víc jak dva týdny drží, to je skvělé :)) Ať se ti moc daří :)) !!!

        Vymazat
    23. moc hezky napsaný! sama jsem před nějakým časem se sebou začala něco dělat a cítím se mnohem líp. ráda sem k tobě chodím, čtu si tvé články, je to taková moje inspirace a pohání mě to dál :) líbí se mi právě to, že si děláš vše po svém a nenutíš se do něčeho, co ti je proti srsti. moje mamka mi taky pořád říká, že bych měla vynechat pečivo, že to jde hlavně na břicho, ale já ho mám prostě ráda. a tak ho jím dál :D

      OdpovědětVymazat
    24. hezky članek s pohybem problemy nemam.....ale ta strava noooo budu studoat dal a uvidim prozatim jsem asi narazila na to prave :-)

      OdpovědětVymazat
    25. hezky članek s pohybem problemy nemam.....ale ta strava noooo budu studoat dal a uvidim prozatim jsem asi narazila na to prave :-)

      OdpovědětVymazat
    26. Nikki, až začneš přednášet, dej mi vědět, jo? Budu sedět v první řadě... ♥ mtr

      OdpovědětVymazat
    27. Ahoj Niki, sleduji tě už asi 3 měsíce a vážně tě obdivuji. Je mi sice jen 22 let a nejsem nějak obézní, ale jsou partie, které by měly vypadat jinak. Nechci za chvíli dopadnout jako půlka mých vrstevnic, které jsou obalené tuky. Chtěla jsem se jen zeptat jesti u 30 day shred mám mít taky třeba den volna po týdnu. Už jsem to odcvičila jednou celé, ale pak jsem byla dlouho nemocná a teď chci začít znovu. Děkuji za odpověd a gratuluji ti moc k očekávanému miminku :-) Petra

      OdpovědětVymazat
      Odpovědi
      1. Ahoj Petro, děkuji :) Den volna bych si klidně v jednom týdnu dala, ono to tělu jen a jen prospěje... :) Hodně štěstí :)

        Vymazat
    28. Musím říct, že po shlédnutí sekce "z mého stolu" jsem zjistila, že mám ten jídelníček asi dost strohý.. viděla jsem tam třeba moje milované kakao, kterého jsem se úplně vzdala..a různé dobroty... já bych svůj jídelníček mohla shrnout-pití-voda,čaje, káva-vše neslazené, kukuřičné lupínky (jen občas k snídani),ovoce,zelenina,tmavý chléb(žitný,žitno-pšeničný),odtučněný tvaroh nebo lučina linie na to, eidam 20%, tuňák, kuřečí maso a bílý jogurt..no a obědvám v práci dle jídelníčku, ale většinou to dělím(když je knedlík,sním jeden, max.dva a samotné) a porce opravdu tak jako dlaň, občas i s prstama:) Mám dost fyzicky náročnou práci v MŠ a jsem na nohou od 5h od rána zhruba do půlnoci, takže poslední jídlo mám cca mezi 20-21hod. A denně přijímám do 1200kcal, ale většinou i méně..a také denně cvičím..mám trochu strach, že to přeháním, že málo jím a mám hodně fyzické zátěže, na druhou stranu ani po 6 dnech nemám nějaké pocity hladu nebo strádání...a statečně odolávám čokoládě a podobným nemyslům, ale do budoucna.. nevím co mám do jídelníčku přidat, mám strach, že když přidám např. lžičku kakaa do lupínků s mlíkem, tak to budu dělat pořád, že když si dám kaiserku místo chleba, tak si jí dám radši vždy.. prostě mám strach, že když obohatím jídelníček, přestanu se hlídat, přestanu hubnout.. kdybys měla nějaký tip, který tu nenajdu, tak ho uvítám, jinak se snažím řídit tvými radami:) díky..

      OdpovědětVymazat
      Odpovědi
      1. Ahoj, nerada to říkám, ale s tak nízkou kalorickou hodnotou a takovým záběrem přes den, je 1200 kalorií málo. Ne, není to málo. Je to zdraví ohrožující. Je vcelku jisté, bohužel :( že tohle tělo dlouho nevydrží. Pár dní to na nízkokalorické stravě vydržíš, ale tělo si o svůj příděl řekne a nejenže budeš nucena přidat, ale zároveň se obávám, že nabereš (pokud jsi už něco shodila) zpátky. Bohužel, nutíš tělo fungovat tak, jak to pro něj není přirozené a ono to opravdu nezvládne, Bohužel! :((( Lepší zprávu pro tebe opravdu nemám, protože obalamutit organismus a fungování těla se ještě nikomu nepodařilo :(((

        Vymazat
    29. Naprosto skvělý článek, pravdivý přínosný a motivující :)

      OdpovědětVymazat
    30. Já za sebe chci napsat, že se opravdu budu snažit a věřit, že tentokrát to už snad "vyjde" a že si nebudu jako posledních 25 let lhát do kapsy. Všem nám držím palce a Nikki děkuji za trpělivost a laskavost, kterou k nám všem stále má. Protože článek vypovídá o její osobě hodně. A dokázala něco, o čem se nám některým jen zdá a přesto se zabývá ještě námi. Děkuji.
      ps. neumím si vytvořit účet, tak můj příspěvek bude asi jako anonym.
      soutěžící Martina 48 let Plzeňský kraj

      OdpovědětVymazat
    31. Nikki moc vás zdravím , našla jsem váš blog a úplně jsem se v tom zhlédla. Od pondělí jsem najela na novou stravu a včera jsem poprvé cvičila level 1 . Když jsem si ho předtím zhlédla v sedě s noťasem ,řekla jsem si -to bude dobrý. A když mi včera v reálu po deseti minutách skoro tekly slzy a děti mi chtěly volat sanitku - už to tak dobrý nebylo :-)) Ráno jsem šla ze schodů a měla jsem pocit,že se skutálím:-) Vůbec si nedovedu představit jak to dnes odcvičím. Držte mi palce a já se zase ozvu.
      P.S. Smekám před Vámi - máte můj velký obdiv.!!!!
      Nela

      OdpovědětVymazat
      Odpovědi
      1. Zdravím Nelo, nebojte, to všechno zvládnete, začátky jsou krušné u všeho :) I to svalstvo během tří čtyř dnů povolí :) Hlavně se držte, Když to bolí, máte jistotu, že to funguje :)

        Vymazat
    32. Ahuj, budu všem vděčná za tipy na potraviny bohaté na bílkoviny k odpolední sváče a večeři, trošku s tím bojuji... a také na nějaké (na první pohled třeba nezdravé) potraviny, které, ale, v jídelníčku mohou nebo musí být, abych nejedla furt to samé.. zatím se furt učím :) a zjišťuji...

      OdpovědětVymazat
    33. Milá Nikki,
      nalezla jsem náhodou Váš blog a hned od prvního dne jsem si jej zamilovala. Obdivuji Vás a jste pro mne vzorem. Ne každý dokáže to co Vy. Dnes jsem začala upravovat stravu a také se vrhla na Level 1. Cvičení je příjemné a pro začátečníky není extra náročné, což je super. Chci zapojit i maminku, která má to sem tam nějaké kilčo navíc, ale čekám, až se rozhodne sama z vlastní vůle.
      Jinak Vám přeji, ať prcek hezky roste a jste zdraví. :)
      Krásný den přeje Iva :)

      OdpovědětVymazat
    34. Ahoj Niky strašně moc ti děkuju za tvou stránku! Kvůli tobě jsem změnila jídelníče a už jedu druhý level Jill - je to asi divné, ale okolí si už začíná všímát změny, ne jen těla ale spíše osoby. Věci už jsou volnější a člověk má hned lepší náladu! Děkuju ti moc za články a budu se snažit nezklamat, protože je krása vidět že to jde, staí chtít :) Iveta

      OdpovědětVymazat
    35. slečno? dekuji ! znova si mě motivovala !! :) díky !! a klobouk dolu !!

      OdpovědětVymazat
    36. Ahoj Nikky,

      je až neuvěřitelné, že jsme skoro stejně "mladé" :-) a já mám teď podobnou váhu jako jsi Ty měla před hubnutím, aj podobnou výšku..
      A díky Tobě jsem byla opravdu motivovaná začít :-)..
      Dnes mám za sebou 1.Level 30 day shred..a moc mě to baví..
      Jen mám trochu obavy - mám začínající křeč. žíly. Myslíš, že můžu Jillian cvičit?
      Díky za odpověď. Andrea

      OdpovědětVymazat
    37. Jediným správným a účinným a všeříkajícím pomocníkem je krejčovský metr nebo vaše oblečení. Hlavně to oblečení - to můžu potvrdit. Cvičím 6 měsíců - na muže jsem začal trochu netradičně přes JM - 30 Days Shred a 6 Week 6 Pack, jsem si seskládal vlastní sestavu na 35 - 40 min, 4-6 týdně. Za celou dobu se mi váha nehnula z místa, ale mezi vánočními svátky a Silvestrem jsem prolomil hranici konfekční velikosti M, z výchozí XL.A znovu si po letech vyzkoušel maturitní oblek (sako a vesta jako na míru, kalhoty k zapnutí ještě nějaký ten cenťák potřebují)
      Držím palce!

      OdpovědětVymazat
    38. Gratuluji :)) A souhlasím :) Já se teď po porodu váhově také nehnu z místa a přitom se tělo mění k nepoznání a věci oblékám menší než před dvěma měsíci o stejné váze :) Tak ať to stále tak jde :)

      OdpovědětVymazat
    39. Ahoj Nikky,zcela náhodou jsem navštívila Tvůj blog.Již druhý den ho pročítám,sice mě už bolí hlava a oči od čtení,ale nemůžu přestat číst dál.Jsi neskutečně zábavná žena,Tvoje některé hlášky jsou tak vtipně napsané,že jsem se s chutí zasmála.Hlavně při popisu porodu dcerky Elišky.Velmi Tě obdivuji,jak zvládáš starost o rodinu,jak trénuješ a vkládání příspěvků taky zabere spousta času.Jsem tak nadšená a odhodlaná.Právě jsem našla sama v sobě tak obrovskou chuť ke cvičení,a když se chce,tak věřím,že to i půjde.Překvapuji se,jak se těším,až obuji sportovní obuv :-).
      Lenka

      OdpovědětVymazat
    40. Leni, jsem ráda, že nevědomky nakopávám tolik lidí, dělá mi to radost, doufám, že ti blog pomůže, je prima, že si ho pročítáš, je zde spousta rad a pomoci, tak ať se ti daří :) N.

      OdpovědětVymazat
    41. Děkuju za tenhle článek a i za ty všechny ostatní. Za to, že píšeš přesně tak, jak to potřebujeme slyšet. Jsi prostě skvělá :)

      OdpovědětVymazat

    Děkuji za každý komentář :)